Kropáčka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kropáčka
Museum Hradec Králové 128.jpg
Účel stavby

bašta, vodárenská věž, vězení

Základní informace
Výstavba 1516[1]
Zánik 1906
Materiály cihly, opuka, čedič
Poloha
Adresa Ulice Na Kropáčce, Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kropáčka byla věž v Hradci Králové, která existovala v letech 1516–1906 a během staletí sloužila různým účelům, od vězení až po skladiště.

Stavební popis[editovat | editovat zdroj]

Stála na východ od kostela Panny Marie. Byla celá z cihel, hranolová na čtvercovém půdorysu, omítnutá a krytá nízkou stanovou střechou z tašek a vrchol valbové střechy zdobila makovička a praporek. Stěny byly členěny po výši třemi římsami a v pěti patrech prolomena obdélná okénka s kamenným opažením. Pod oknem do 4. patra byl na severu umístěn z kamene tesaný znak města, nesený dvěma zbrojnoši a na východě arkýřek na dvou kamenných krákorcích. Na omítce byly stopy sgrafita a na ostěních oken byly zachovány kamenické značky. Uvnitř bylo jen 3. patro sklenuto. Zbytek věže mělo trámové stropy a také schodiště bylo ze dřeva[2].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pravděpodobně to byla původně bašta a teprve později byla užívána jako vodárna. Začala se stavět roku 1509, a to ze dřeva[3]. Zděné základy položil roku 1516 a celé dílo provedl Jan kameník. Roku 1517 byla zbudována strojní část věže ve středu jižních městských hradeb. Kámen na stavbu byl použit ze skály Boháňka z Hustířan, byl také použit kámen určený pro stavbu Bílé věže. Jméno získala podle měšťana Jana Kropáče[4], majitele sousedního objektu, konšele městské rady a městského sudí.

Nejstarší vyobrazení Kropáčky vytvořil Jan Willenberg v pohledu na město od jihozápadu, zachovaném v dřevorytu v Paprockého Diadochu z roku 1602. Další její vyobrazení můžeme najít na vedutě města F. B. Wernhera z doby kolem roku 1740.

Od roku 1559 se používala jako městská věznice. V roce 1756 je Kropáčka na plánu města označena jako Rotheturm. Roku 1762 poškodil věž požár způsoben pruskými kozáky, zachovalo se jen zdivo, věž však byla opravena[5]. V roce 1810 nad druhým patrem byla zřízena dělostřelecká pozorovatelna s valenou, bombardování odolnou klenbou. Od počátku 19. století bylo ve věži a budově v jejím bezprostředním sousedství vězení pro „šupáky a výtržníky“. Během 19. století sloužila jako polepšovací ústav pro lehkovážné ženské, založený v Hradci Králové již roku 1829. Ten byl roku 1840 rozšířen a roku 1857 nákladem města opraven[6]. Před zbouráním sloužila jako skladiště města (čp. 31[7]).

Věž byla zbourána v létě 1906, přičemž byla vyfotografována, její vnitřek byl zachycen ve formě perokreseb a sochař František Čermák zhotovil její sádrový model. 17. května téhož roku byla na schůzi městského zastupitelstva přečtena zpráva o stavebním stavu věže, kterou zpracoval stavební rada Josef Lábler[8], který 2.-3. května 1906 ohledal onu věž. Zjistil, že základy jsou mělké a spočívají na pilotech, které z většiny již shnily[9]. 4. července téhož roku se městské zastupitelstvo usneslo, aby byla Kropáčka zbořena, poněvadž podchycení jejích základů vyžadovalo náklad přes 70 000 K a státní příspěvek od Ústřední komise pro zachování památek ve Vídni činil pouze 3 000 K[10]. Bourání bylo zahájeno 9. července[11], a to i přes nesouhlas centrální komise vídeňské a protesty Klubu za starou Prahu a několika časopisů. Přibližný náklad 50 000 K, potřebný prý k jejímu udržení, a nemožná jeho úhrada byly úskalím, na němž ztroskotaly všechny dobře míněné kroky k jejímu zachování. Obnova z 20. července 1906 tehdy napsala: „Kropáčka. Minulý týden v pondělí počaly lítati tašky se střechy Kropáčky, a nyní jest již s třetiny obstarožní věž zbourána. Jedna důvtipná hlava před demolováním pronesla náhled, že by se měla Kropáčka pobořiti jen do polovic k římse a znovu střechou přikrýti. Na Půlkropáčce by se napsalo, jak byla dřív za mladších let vysoká, odznak městský by se připevnil dole, atd. Nu – pěkně děkujeme; nevypadala by pak celá starožitná památka jako škarohlídná stodola? A kdo ví, jak dlouho by po novém peněžitém nákladě aspoň ten zbytek vydržel. A – popis výšky bývalé Kropáčky může se uschovati také jinde“ Materiál z věže využil stavitel R. Schmidt, který za něj městu zaplatil 600 K[12]. Později, v letech 1909–1910[13], bylo na místě věže postaveno schodiště Na Kropáčce (často nazývané Gočárovo nebo také U tří tupláků), jehož autorem je Josef Gočár[14].

Na základy této věže narazili archeologové v roce 2007. Výzkum navíc objasnil rok stavby věže. Některé prameny totiž datují její vznik do roku 1511, další uvádějí letopočet 1516. „V jejích základech jsme našli kromě cihel a opuky také čedič z lomů na úpatí Kunětické hory. Právo těžby Hradečané získali až v roce 1513. Správnější tedy bude zřejmě druhé datum,“ řekl archeolog Mgr. Radek Bláha[15].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průvodce po Hradci Králové a okolí. Výlety z Hradce Králové, Hradec Králové 1910, str. 39
  2. http://www.depositum.cz/knihovny/pamatky/tiskclanek.php?id=c_6164
  3. J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, str. 667
  4. Dr. Johann Nep. Eiselt, Königgräz in der Vorzeit und Gegenwart, Praha 1860, str. 151
  5. J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, str. 667
  6. J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, str. 667
  7. Pochodeň, Hradec Králové 12. září 1947, str. 4
  8. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p517&strana=114&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201905%20-%201909%20
  9. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p517&strana=111&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201905%20-%201909%20
  10. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p517&strana=127&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201905%20-%201909%20
  11. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p517&strana=123&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201905%20-%201909%20
  12. http://vychodoceskearchivy.cz/ebadatelna/zobrazeni-publikace-hradec/?adresar=CZ_225101010_283_p517&strana=149&nadpis=Pamětní%20kniha%20města%20Hradce%20Králové%20%201905%20-%201909%20
  13. http://www.earch.cz/cs/schodiste-na-kropacce
  14. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/schodiste-na-kropacce-chteli-ho-zborit-ale-dnes-je-to-skvost-20140520.html
  15. http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/archeologove_nalez_20070703.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]