Kropáčka

Kropáčka
model věže ze sbírek Muzea východních Čech
Účel stavby
bašta, vodárenská věž, vězení
Základní informace
Výstavba	1516
Zánik	1906
Materiály	cihly, opuka, čedič
Poloha
Adresa	Ulice Na Kropáčce, Hradec Králové, Česko Česko
Souřadnice	50°12′32,42″ s. š., 15°50′4,53″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kropáčka byla věž v Hradci Králové, která existovala v letech 1516–1906 a během staletí sloužila různým účelům, od vězení až po skladiště.

Stavební popis

Stála na východ od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Byla celá z cihel, hranolová na čtvercovém půdorysu, omítnutá a krytá nízkou stanovou střechou z tašek a vrchol valbové střechy zdobila makovička a praporek. Stěny byly členěny po výši třemi římsami a v pěti patrech prolomena obdélná okénka s kamenným opažením. Pod oknem do 4. patra byl na severu umístěn z kamene tesaný znak města, nesený dvěma zbrojnoši a na východě arkýřek na dvou kamenných krakorcích. Na omítce byly stopy sgrafita a na ostěních oken byly zachovány kamenické značky. Uvnitř bylo jen 3. patro sklenuto. Zbytek věže mělo trámové stropy a také schodiště bylo ze dřeva.

Historie

Pravděpodobně to byla původně bašta a teprve později byla užívána jako vodárna. Začala se stavět roku 1509, a to ze dřeva. Zděné základy položil roku 1516 a celé dílo provedl Jan kameník. Roku 1517 byla zbudována strojní část věže ve středu jižních městských hradeb. Kámen na stavbu byl použit ze skály Boháňka z Hustířan, byl také použit kámen určený pro stavbu Bílé věže. Jméno získala podle měšťana Jana Kropáče, majitele sousedního objektu, konšele městské rady a městského sudí.

Nejstarší vyobrazení Kropáčky vytvořil Jan Willenberg v pohledu na město od jihozápadu, zachovaném v dřevorytu v Paprockého Diadochu z roku 1602. Další její vyobrazení můžeme najít na vedutě města F. B. Wernhera z doby kolem roku 1740.

Od roku 1559 se používala jako městská věznice. V roce 1756 je Kropáčka na plánu města označena jako Rotheturm. Roku 1762 poškodil věž požár způsoben pruskými kozáky, zachovalo se jen zdivo, věž však byla opravena. V roce 1810 nad druhým patrem byla zřízena dělostřelecká pozorovatelna s valenou, bombardování odolnou klenbou. Od počátku 19. století bylo ve věži a budově v jejím bezprostředním sousedství vězení pro „šupáky a výtržníky“. Během 19. století sloužila jako polepšovací ústav pro lehkovážné ženské, založený v Hradci Králové již roku 1829. Ten byl roku 1840 rozšířen a roku 1857 nákladem města opraven. Před zbouráním sloužila jako skladiště města (čp. 31).

Věž byla zbourána v létě 1906, přičemž byla vyfotografována, její vnitřek byl zachycen ve formě perokreseb a sochař František Čermák zhotovil z popudu muzea její sádrový model. 17. května téhož roku byla na schůzi městského zastupitelstva přečtena zpráva o stavebním stavu věže, kterou zpracoval stavební rada Josef Lábler, který 2.-3. května 1906 ohledal onu věž. Zjistil, že základy jsou mělké a spočívají na pilotech, které z většiny již shnily. 4. července téhož roku se městské zastupitelstvo usneslo, aby byla Kropáčka zbořena, poněvadž podchycení jejích základů vyžadovalo náklad přes 70 000 K a státní příspěvek od Ústřední komise pro zachování památek ve Vídni činil pouze 3 000 K. Bourání bylo zahájeno 9. července, a to i přes nesouhlas centrální komise vídeňské a protesty Klubu za starou Prahu a několika časopisů. Přibližný náklad 50 000 K, potřebný prý k jejímu udržení, a nemožná jeho úhrada byly úskalím, na němž ztroskotaly všechny dobře míněné kroky k jejímu zachování. Obnova z 20. července 1906 tehdy napsala: „Kropáčka. Minulý týden v pondělí počaly lítati tašky se střechy Kropáčky, a nyní jest již s třetiny obstarožní věž zbourána. Jedna důvtipná hlava před demolováním pronesla náhled, že by se měla Kropáčka pobořiti jen do polovic k římse a znovu střechou přikrýti. Na Půlkropáčce by se napsalo, jak byla dřív za mladších let vysoká, odznak městský by se připevnil dole, atd. Nu – pěkně děkujeme; nevypadala by pak celá starožitná památka jako škarohlídná stodola? A kdo ví, jak dlouho by po novém peněžitém nákladě aspoň ten zbytek vydržel. A – popis výšky bývalé Kropáčky může se uschovati také jinde“ Materiál z věže využil stavitel R. Schmidt, který za něj městu zaplatil 600 K. Později, v letech 1909–1910, bylo na místě věže postaveno schodiště Na Kropáčce (často nazývané Gočárovo nebo také U tří tupláků), jehož autorem je Josef Gočár.

Na základy této věže narazili archeologové v roce 2007. Výzkum navíc objasnil rok stavby věže. Některé prameny totiž datují její vznik do roku 1511, další uvádějí letopočet 1516. „V jejích základech jsme našli kromě cihel a opuky také čedič z lomů na úpatí Kunětické hory. Právo těžby Hradečané získali až v roce 1513. Správnější tedy bude zřejmě druhé datum,“ řekl archeolog Mgr. Radek Bláha.

Několik architektonických a stavebních prvků z věže je uloženo ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové. Nejvýznamnější z nich je pískovcová deska se znakem města.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kropáčka na Wikimedia Commons
• Vizualizace věže

Portály: Architektura a stavebnictví | Hradec Králové