Královská komora (Košice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Královská komora v Košicích byla finanční institucí k vybírání královských daní a dávek v naturáliích a drahých kovech a mincích a pro kontrolu provozu veřejných skladů (například soli), veřejných prací a investic v uherských stolicích oblasti před řekou Tisa, t. j. v Předtisí, nazývaném později Partes Superiores nebo Oberland, čili Horní Uhersko. Královská komora v Košicích měla své složky: báňské komory v horních městech, solné komory, správu celnic. Uhersko mělo v té době ještě královské komory v Bratislavě (území od Dunaje po Liptov), ​​Budíně (Zadunají) a v Záhřebu (Chorvatsko a Slavonie).

První písemná zmínka o Královské komoře pochází z roku 1297, kde se připomíná komorní hrabě Hanuš. Za jeho zásluhy ho král Ondřej II. odměnil darováním lesů mezi městy Košice a Gelnica. Komora se organizačně podílela na výstavbě košického městského opevnění a byla zodpovědná za chod košické mincovny. Zanikla při obsazení Košic vojsky protikrále Jana I. Zápolského v roce 1536.

Jejím nepřímým nástupcem se stala Spišská komora se sídlem na Šarišském hradě (od 1539), pak v Prešově a od roku 1567 v Košicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovská komora (Košice) na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ELIÁŠ, Štefan. Domus regia Cassoviensis. Košické historické zošity. 2008, čís. 18. ISSN 978-80-969919-4-5. 
  • HALAGA, Ondrej Richard. Právny, územný a populačný vývoj mesta Košíc. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1967. 83-024-67. S. 14-15. 

Související články[editovat | editovat zdroj]