Koukolova vila
| Vila Rudolfa Koukoly | |
|---|---|
 Koukolova vila | |
| Základní informace | |
| Sloh | neorenesance |
| Architekt | Rudolf Koukola |
| Výstavba | 1892–1893 |
| Stavebník | Rudolf Koukola |
| Poloha | |
| Adresa | Slavíčkova 112/21, Pelléova 112/8, Praha 6, Praha 6 - Bubeneč,  Česko |
| Ulice | Pelléova a Slavíčkova |
| Souřadnice | 50°5′54,85″ s. š., 14°24′27,62″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40458/1-1467 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Rudolfa Koukoly je vlastní rodinná vila pražského stavitele, která stojí v Praze 6-Bubenči na rohu ulic Pelléova a Slavíčkova. Od roku 1958 je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky spolu se zahradou a oplocením.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Novorenesanční vilu postavil v letech 1892–1893 pražský architekt a stavitel Rudolf Koukola pro svoji rodinu.[1][pozn. 1] Jako první obyvatelkou vily je v letech 1892–1912 uváděna Klementina Koukolová (manželka stavitele a dcera Marie Knoblochové, první obyvatelky vily později známé jako Pelléova), od roku 1914 je ve vile uváděna Klementina Kostrbová.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvoupodlažní novorenesanční vila s boční terasou v patře stojí volně v malé zahradě na rohovém pozemku. Zahrada je obehnaná oplocením s dekorativně tvarovanými pruty.[1]
Hlavní vstup z ulice Slavíčkova (původně Mánesova) je zvýrazněný rizalitem a tvoří jej novorenesanční portál se štukovým dekorativním vlysem a římsou nesenou volutovými konzolkami. Světlíkové okénko nad touto římsou má segmentový štít s volutově stáčenými úseky římsy.[1]
V přízemí člení fasádu nárožní bosáž, v patře jsou při nárožích kanelované pilastry na soklech; obě patra jsou pak oddělena vlysem se sgrafitovým dekorem a římsou. Okna rámuje profilovaná šambrána, pod nadokenní římsou je malovaný dekorativní vlys. Druhý vstup na boční straně domu má podobu přisazeného pavilonku zakrytého zvlněnou stříškou, který je na nárožích osazen štukovými vázami.[1]
Interiér obsahuje skleněnou lodžii a zimní zahradu. V jedné z místností v přízemí je mramorový krb, v další malovaný fabionový strop. Tuto malbu tvoří ornamentální vlys s ovocem po obvodu a ornamentální dekor uvnitř pole. Dochovány zůstaly též hodnotné dveře s leptaným sklem.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Památkový ústav a Čelakovský v Dějinách Bubenče uvádějí tvar jména stavitele „Koukol“, Vlček v Encyklopedii stavitelů tvar „Koukola“ a na náhrobku stavitele je uvedeno jméno „Koukola“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Vila. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000152528, rejstříkové číslo ÚSKP 40458/1-1467. [cit. 2021-05-31]. Dostupné online
- ↑ Jaromír Čelakovský a kol.: Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec hlav. města Prahy. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. S. 194.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČELAKOVSKÝ, Jaromír, ed., TEIGE, Josef, ed. a VOJTÍŠEK, Václav, ed. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec hlav. města Prahy, 1907-1938. 10 sv. Díl IV. Dějiny Bubenče v letech 1620-1910. S. 194
- VLČEK, Pavel, ed. et al. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 328
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavíčkova 21 na Wikimedia Commons - Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 10 Archivováno 2. 6. 2021 na Wayback Machine.. Vydáno v květnu 1910. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
