Přeskočit na obsah

Kostel svatého Mesropa Maštoce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Mesropa Maštoce
Místo
StátArménieArménie Arménie
Souřadnice40°15′30,96″ s. š., 44°18′56,16″ v. d.
Map
Základní informace
Církevarménská apoštolská
DiecézeAragacotn
Architektonický popis
Stavební slohklenutý sál
Výstavba1875
Další informace
AdresaÓšakan, ArménieArménie Arménie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Mesropa Maštoce je chrám arménské apoštolské církve v Ošakanu, postavený nad hrobem Mesropa Maštoce, autora arménské abecedy. Je to jeden z nejznámějších arménských kostelů a poutní místo; hlavní pouť připadá na svátek svatých překladatelů v říjnu.[1][2][3]

Maštoc zde byl pohřben v roce 440, nad hrobem bylo o tři roky později postaveno martyrium. Současný kostel pochází z let 1873–79, hrobka světce se nachází pod oltářem. Od roku 1996 je kostel katedrálou diecéze Aragacotn.[4]

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Hrobka Maštoce pod oltářem

Podle Movsese Chorenaciho byla po Maštocově smrti kolem roku 440 zvažována tři místa, kde by mohl být pohřben: jeho rodný kraj Taron; Goghtn, kde začal svou misijní práci; a Vagharšapat, hlavní politické a náboženské centrum tehdejší Arménie, poblíž hrobů dalších svatých.[5][6] Tělo nakonec odvezli do Ošakanu, jeho rodné vesnice.[5]

Letecký pohled na areál
Pohled na kostel a jeho zvonici
Památník arménské abecedy u vchodu do Maštocova hrobu

Podle Maštocova životopisce Korjuna postavil Vahan Amatuni o tři roky později, v roce 443, na hrobě „oltář“. Hračja Ačarjan to vykládal doslovně; věřil, že Amatuni jednoduše přidal oltář do již existující kaple.[7] Moderní názor je, že Vahan Amatuni postavil chrám, tedy martyrium nebo kapli.[6] Elizabeth Redgateová míní, že šlo o podzemní martyrium.[8]

O pozdější historii lokality až do novověku toho není mnoho známo. Na počátku 19. století bylo v kostele pět nápisů, z nichž čtyři byly datovány roky 1285–1295. Předpokládá se, že nápisy zanikly při rekonstrukci v 70. letech 19. století. Nejméně jeden nápis zanechal Sahmadin, bohatý Armén, který zřejmě kostel opravil.[9]

Historik Arakel z Tabrízu ze 17. století napsal, že střecha „chrámového mauzolea“ se zcela zhroutila a že se dochoval pouze hlavní oltář. Katolikos Filip kostel v letech 1639 až 1645 kompletně zrenovoval,[10] ale v 19. století byl již značně zchátralý.[11] Katholikos Nerses Aštarakeci se neúspěšně pokusil o jeho renovaci v roce 1850.[3] Mikajel Nalbandjan, spisovatel a aktivista, místo navštívil během své jediné návštěvy Arménie v roce 1860 a v básni naříkal nad jeho stavem.[3]

Katolikos Gevorg IV. začal v roce 1868 usilovat o přestavbu.[3] Úspěšně získal finanční prostředky a v roce 1872 oficiálním dopisem vyzval arménský lid, aby akci podpořil. Stavba začala na jaře 1873 a nový kostel byl dokončen v roce 1879[12] a vysvěcen 21. října 1879.[13] Stavěli ho řečtí dělníci z Alexandropole (Gyumri).[3] Je to klenutá bazilika postavená z černého tufu.[14][15] Má tři vchody, na severu, jihu a západě, a jedenáct oken, kromě menších oken na zvonici.[14] Kapacita je 800 osob.[13]

Hrob Maštoce se nachází v kryptě pod hlavním oltářem. V roce 1884 byl z prostředků arcibiskupa Andrease postaven nový mramorový náhrobek,[9] který byl v roce 1962 nahrazen náhrobkem z italského mramoru[16] s nápisem: Svatý Mesrop Maštoc 361–440 (ՍՈՒՐԲ ՄԵՍՐՈՊ ՄԱՇՏՈՑ 361 ✝ 440).[11]

Na východní straně kostela byla roku 1884 přistavěna válcová zvonice[13] završená rotundou s osmi sloupy. Pro svou polohu na východní straně (na rozdíl od obvyklého západu) a válcový tvar je v rámci arménské architektury raritou.[15]

V roce 1880 byl u kostela postaven památník na hrobě Vahana Amatuniho.[17] V roce 1996 byl chrám prohlášen za katedrálu diecéze Aragacotn. Budova biskupství byla dokončena v roce 1997.

Interiér kostela v letech 1961–64 vyzdobili freskami Hovhannes Minasjan a Henrik Mamjan.[16] Mimo jiné je zde monumentální freska Sláva arménskému písemnictví, která zobrazuje vynález arménské abecedy.[18] Minasjan také vytvořil oltářní obraz, zobrazující Pannu Marii s Ježíškem.[19]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Mesrop Mashtots Church na anglické Wikipedii.

  1. ↑ STOPKA, Krzysztof; BAŁUK-ULEWICZOWA, Teresa. Armenia Christiana: Armenian religious identity and the Churches of Constantinople and Rome (4th-15th century). Kraków: Jagiellonian University Press 368 s. (Jagiellonian Studies in History). ISBN 978-83-233-4190-1, ISBN 978-83-233-9555-3. 
  2. ↑ Acharian 1984, s. 289.
  3. ↑ a b c d e Teryan 1963, s. 26.
  4. ↑ The Armenian Church - Mother See of Holy Etchmiadzin. www.armenianchurch.org [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-16. 
  5. ↑ a b Acharian 1984, s. 286.
  6. ↑ a b Teryan 1963, s. 24.
  7. ↑ Acharian 1984, s. 288.
  8. ↑ REDGATE, Anne Elizabeth. The Armenians. 1. publ. in paperback. vyd. Oxford: Blackwell, 2000. 331 s. (The peoples of Europe). Dostupné online. ISBN 978-0-631-22037-4. 
  9. ↑ a b Teryan 1963, s. 25.
  10. ↑ Acharian 1984, s. 290.
  11. ↑ a b Teryan 1963.
  12. ↑ Acharian 1984, s. 291.
  13. ↑ a b c Teryan 1963, s. 27.
  14. ↑ a b Teryan 1963, s. 28.
  15. ↑ a b Սբ. Մեսրոպ Մաշտոց եկեղեցի (Օշական) [online]. Diocese of Aragatsotn. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2019. (arménsky) 
  16. ↑ a b Khanjyan 1968, s. 17.
  17. ↑ Ս. Մեսրոպ Մաշտոց եկեղեցի [online]. Ministry of Culture of Armenia Service for the Protection of Historical Environment and Cultural Museum-Reservations, 30 April 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2019. (arménsky) 
  18. ↑ Khanjyan 1968.
  19. ↑ HASRATYAN, Murad. Օշականի Ս. Մեսրոպ Մաշտոցի եկեղեցի [online]. Yerevan State University Institute of Armenian Studies. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 April 2019. (arménsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_svatého_Mesropa_Maštoce&oldid=23998891“