Kostel svatého Petra a Pavla (Želiv)

Kostel svatého Petra a Pavla; v Želivi
	Kostel svatého Petra a Pavla v Želivi
Místo
Stát	Česko
Souřadnice	49°31′45,48″ s. š., 15°13′1,2″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	humpolecký
Farnost	Želiv
Zasvěcení	svátek svatých Petra a Pavla
Další informace
Kód památky	20751/3-3362 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám v Želivi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Původní kostel byl postaven již v polovině 12. století. V 15. století stavba prošla přestavbou, na níž navázala další stavební úprava z 1. čtvrtiny 18. století, jejíž podobu kostel nese dodnes. Autorství projektu na přestavbu kostela z roku 1719 zatím není archivně doloženo, ze slohové analýzy ale vyplývá, že se na přebudování hřbitovního kostela mohl podílet Jan Blažej Santini-Aichel, nebo být dokonce autorem přestavby. Půdorys dnešního kostela sv. Petra a Pavla v Želivi v blízkém sousedství klášterního kostela tvoří jednolodní prostor s polygonálním presbytářem. Při přestavbě v roce 1719 bylo zčásti zachováno původní románské obvodové zdivo kostela, oprava objektu musela být dokončena, jak uvádí Jaromír Horyna, téhož roku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

K podpoření domnělého autorství Santiniho u kostela sv. Petra a Pavla hovoří také fakt, že Santini v Želivi doložitelně v letech 1713 – 1720 pracoval. Na zakázku stavebníka, tehdejšího opata premonstrátského kláštera v Želivi, Jeronýma Hlíny vyprojektoval například přestavbu klášterního kostela Narození Panny Marie v Želivi. Spolupráce Santiniho s Jeronýmem Hlínou trvala 6 let, během nichž Santini pro opata vytvořil několik architektonických řešení; za předpokladu odpovídající stylové charakteristiky můžeme tedy připustit, že Santini mohl, byť zatím domněle, realizovat i přestavbu kostela sv. Petra a Pavla. Mojmír Horyna upozorňuje zejména na formu rozťatého štítu západního průčelí, jejíž tektonika odpovídá jiné Santiniho stavbě, pojetí průčelí štítu hlavní fasády zámecké jízdárny v Rychnově nad Kněžnou. Obdobné uplatnění štítového motivu nalezneme také na průčelí vlastního domu Jana Blažeje Santiniho v Nerudově ulici v Praze.