Kostel Vzkříšení Páně (Slavkov u Brna)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Farní kostel Vzkříšení Páně
jižní průčelí s portikem
jižní průčelí s portikem
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okres Vyškov
Obec Slavkov u Brna
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie moravská
Diecéze Brno
Děkanát Slavkov
Farnost Slavkov u Brna
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekt Ferdinand Hotzendorf z Hohenbergu
Stavební sloh klasicismus
Výstavba 17861789
Odkazy
Adresa Palackého náměstí, 684 01 Slavkov u Brna
Kód památky 27362/7-3853 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna, je ojedinělou historizující stavbou z 2. poloviny 18. století s prvky klasicismu a empíru. Reprezentuje nové architektonické pojetí církevních staveb v duchu josefínských osvícenských reforem. Areál kostela s farou je od roku 1958 na seznamu kulturních památek ČR. [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel dal postavit slavkovský zámecký pán kníže Václav Antonín Dominik Kounic-Rietberg náhradou za gotický kostel sv. Jakuba, který se v roce 1757 částečně zbortil a následně byl zbořen. Návrhem projektu byl pověřen dvorní císařský architekt Johann F. Hetzendorf. Kostel byl postaven v letech 1786–1789 a je typickou ukázkou osvícenské sakrální tvorby v Rakousku.[2] Hodiny byly instalovány v roce 1882. V roce 1907 byl pořízen nový hodinový stroj od brněnské firmy J. Moravus, který prošel generální opravou a byl znovu instalován v roce 2000.[3]

V 80. letech 20. století byly v kostele instalovány nové varhany, položena mramorová dlažba a provedena nová liturgická úprava interiéru. V roce 1986 byl posvěcen nový hlavní oltář z bílého mramoru. Komplexní rekonstrukce proběhla v letech 1999-2006.[4] V moderním oltáři se nacházejí ostatky italské mučednice svaté Marie Gorettiové.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Komplex farního kostela a fary je situován v blízkosti západní strany zámku v historickém jádru města.

Jde o klasicistní jednolodní sálový chrám s mělkým pravoúhlým presbytářem a střídmou vnitřní výzdobou. Za presbytářem je připojena hranolová věž se zvonicí. Od věže se na dvě strany rozkládají nižší křídla farní budovy. Hlavní průčelí má představený sloupový portikus o šesti sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloupy nesou nápis : WENCESL - ANT - PR. A. KAVNITZ - RIETBERG. FECIT. MDCCLXXXIX.[6] Nad ním je umístěn trojúhelníkový tympanon s reliéfem Rozeslání apoštolů od sochaře Franze Zächerleho. Nad výraznou podstřešní římsou je na okraji valbové střechy instalován hodinový nástavec. Nad vchodem do kostela je kartuš s erbem.[1]

Kostelní loď s valenou klenbou je v horní části prolomena okny lunetového tvaru. Je dlouhá 33,5 m a široká 17,5 m.[7] Po obou delších stranách lodi jsou tři nehluboké oltářní výklenky. Výzdoba interiéru v jednotném barevném tónu je tvořena reliéfy umístěnými v postranních nikách. Vzkříšení Páně a archu úmluvy nad hlavním oltářem či reliéf Křest Páně a Poslední Večeři Páně nad bočními oltáři zhotovil Franz Zächerle. Dva reliéfy – Dvanáctiletý Ježíš v chrámě a Vzkříšení Lazara vytvořila brněnská firma Hansman a Stürmer, reliéfy Narození a Ukřižování Páně pak byly zhotoveny pražským sochařem Čeňkem Vosmíkem. Původní hlavní oltář a dva boční oltáře byly vyrobeny z červeného solnohradského mramoru.[8] Na bočních oltářích jsou zlacené reliéfy s biblickými motivy. Nynější hlavní oltář z bílého mramoru byl posvěcen 12. října 1986. Autorem je akademický malíř Milivoj Husák. [7] Na kruchtě jsou instalovány varhany, které prošly rekonstrukcí v roce 1988.[9]

Ze tří kazatelen se využívá pouze jedna na boku lodi. Pod kůrem jsou umístěny dvě mramorové kropenky. Boční kaple je zdobena nástěnnou malbou s motivem Ježíše Krista s apoštolem Petrem od akademického malíře Milivoje Husáka. Na věži kostela je několik zvonů. Mezi nejstarší patří sv. Jan z roku 1762 a Maria z roku 1776. [10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-08]. Identifikátor záznamu 138600 : Kostel Vzkříšení Páně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století-Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 31-38. 
  3. 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - Kostelní hodiny. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  4. Kostely a kaple - Farnost Slavkov u Brna. www.farnostslavkov.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  5. VAVRO, Milan. 2005 [cit. 2011-01-14]. Dostupné online. 
  6. Odbor kultury a památkové péče JMK. Kostel Vzkříšení Páně [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2013-08-08]. 
  7. a b 230. výročí postavení slavkovského chrámu Vzkříšení Páně I. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. Kostel Vzkříšení Páně ve Slavkově u Brna - Jižní Morava. www.jizni-morava.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. (česky) 
  9. 230. výročí postavení chrámu Vzkříšení Páně - varhany. Portálu regionu Slavkovsko [online]. [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. (česky) 
  10. Chrám Vzkříšení páně. www.slavkov.cz [online]. Slavkov u Brna, 25.2007 [cit. 2019-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura z let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]