Kostel Narození Panny Marie a svaté Anny (Rajnochovice)
| Kostel svaté Anny | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°24′42,06″ s. š., 17°49′19,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Zasvěcení | svatá Anna |
| Další informace | |
| Adresa | Rajnochovice, Česko |
| Kód památky | 30942/7-6112 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Narození Panny Marie a svaté Anny stojí v obci Rajnochovice v okrese Kroměříž. Spolu s kamenným křížem a sousoším Piety je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Kostel náleží pod římskokatolickou farnost Rajnochovice děkanátu Holešov olomoucké arcidiecéze.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Podle pověsti stál na místě hřbitova dřevěný kostel zasvěcený svaté Anně asi z 12. století a v jeho blízkosti žil poustevník, bývalý příslušník řádu templářů. Jako dík za záchranu v kostele nechal zhotovit sochu svaté Anny Samotřetí.
Nový kostel nechal postavit olomoucký biskup, kardinál Wolfgang Hanibal hrabě ze Schrattenbachu v letech 1711–1716. Byl postaven pravděpodobně podle plánů italského architekta Giovanni Pietro Tencalla. V roce 1717 byly zavěšeny zvony. V roce 1727 vznikla samostatná fara a 25. července 1742 byl kostel vysvěcen. Barokní kostel Narození Panny Marie a svaté Anny je nazýván valašskou katedrálou.[3][4][5][6]
U kostela nechal kardinál Wolfgang postavit malý lovecký zámeček, který se později sídlem fary a později přestavěna na středisko mláděže. Naproti fary je socha svatého Jana Nepomuckého, která je také chráněna jako kulturní památka ČR.[7]
V předválečné době byly ke kostelu pořádány poutě třikrát ročně, jak na mariánské svátky, tak svatoannenský a do roku 1951 byly pořádány poutě v pondělí velikonoční a svatodušní.[3]
Kostel
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je volně stojící jednolodní orientovaná zděná dvoupatrová stavba postavena na půdorysu obdélníku s polygonálním závěrem, věží přisazenou k závěru a se sakristií na severozápadní straně. Má sedlovou střechu původně krytou břidlicí. Na hřebenu je osmiboký sanktusník zakončen cibulí. Fasáda je členěna soklem, vysokými pilastry, vlysem s obdélníkovými výplněmi a profilovanou hlavní římsou. Ve vstupním průčelí nad vchodem je znak kardinála Wolfganga, v postranních výklencích mezi pilastry jsou sochy svatého Jana Nepomuckého (vlevo) a svatého Jana Sarkandra (vpravo). K průčelí vede široké schodiště. V bočních fasádách lodi bylo v každém patře šest pravoúhlých oken v šambránách. V prvním patře mají okna segmentový záklenek, v druhém patře půlkruhový záklenek. Boční vchody jsou v kamenných ostěních.[8]
Hranolová věž je vysoká 37 m ukončena stanovou střechou, původně byla zakončena cibulí a byla věž vyšší. V roce 1754 byla z bezpečnostních důvodů snížena. Ve věži byly tři zvony, z nichž dva byly rekvírovány pro válečné účely. V roce 1972 byly zavěšeny dva nové zvony.[9]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Loď má délku třicet osm metrů, šířku dvanáct metrů a ve výšce osmnáct metrů je valená klenba s lunetami nad okny. Vnitřek lodi osvětluje dvacet dva oken. Bohatou štukovou výzdobu vytvořil Baltazar Fontana.[4]
Na hlavním oltáři je dřevěné sousoší svaté Anny Samotřetí s Pannou Marií, Ježíškem a s postavou rytíře. Boční oltáře jsou zasvěcené svatému Wolfgangu, svatému Václavu a Panně Marii lurdské. V lunetě na klenbě je freska Proměnění Páně na hoře Tábor.[3]
Skříň varhan z roku 1720 byla nově osazena v roce 1930. Varhanní skříň je ozdobena postavou krále Davida s andílky, kteří hrají na kornety, staré hudební nástroje.[2][4]
Kříž a sousoší Piety
[editovat | editovat zdroj]Před vstupním průčelím je umístěn kamenný kříž a sousoší Piety, které jsou zapsány v seznamu kulturních památek pod evidenčním číslem 30942/ 7-6114 (Pieta) a 30942/ 7-6117 (kříž).[1]
- Pískovcový krucifix stojí na vysokém hranolovém soklu, který má na přední straně nápis s chronogamem: AVE / CRVCIFIXE / DVX MEVS / AVE
- Na vysokém podstavci je posazena pískovcová socha sedící panny Marie s Kristem na klíně. Na zadní straně je letopočet 1815 a na přední straně nápis: „Sv. Maria, oroduj za nás“ [8][9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-23]. Identifikátor záznamu 142425 : Kostel sv. Anny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kontakt ŘKF Rajnochovice. www.farnost-rajnochovice.cz [online]. 2021-11-27 [cit. 2022-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c Rajnochovice. poutni.ado.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-29.
- ↑ a b c Kostel sv. Anny - Oficiální stránky Obce Rajnochovice. www.rajnochovice.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny, Rajnochovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Církevní turistika. www.cirkevnituristika.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-25]. Identifikátor záznamu 160866 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ a b Evidenční list: farní kostel sv. Anny. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny. www.hostynsko.cz [online]. [cit. 2022-02-24]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Anny na Wikimedia Commons
