Korovnice douglasková

Korovnice douglasková
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	polokřídlí (Hemiptera);
Čeleď	korovnicovití (Adelgidae);
Rod	Gilletteella;
Binomické jméno
	Viteus vitifoliae; (Gillette, 1907)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korovnice douglasková (Gilletteella cooleyi) je mšice poškozující jehlice dřevin sáním. Hmyz se pokrývá při sání na těle voskovitými vlákny. Korovnice douglasková je řazena do čeledě korovnicovití (Adelgidae), řádu polokřídlí (Hemiptera).^[1] V ČR jsou korovnice nejvýznamnější skupinou savého hmyzu vyskytujícího se na jehličnatých dřevinách. Svou přítomnost často prozrazují nápadnými a charakteristickými příznaky, jako jsou bílé chomáčky až povlaky vylučovaných voskových vláken, tvorba hálek či deformace jehličí a výhonů.

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

ADLGCO^[2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

České názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením korovnice douglasková (Gilletteella cooleyi) používáno více rozdílných názvů, například mšice Cooleyova.^[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Drobná černohnědá mšice, 0,8–1 mm velká, pokryta voskovými vlákny.^[3]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

douglaska (Pseudotsuga spp.)
smrk^[4]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Deformace, krnění a opad jehlic. Letorosty zakrňují.^[4] Vatovité chomáčky na jehlicích a větvičkách. Medovice na jehlicích.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Následky poškození nebývají zvlášť závažné. ^[5]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

V podmínkách ČR se druh vyvíjí anholocyklicky (to znamená, že v celém generačním cyklu se vyskytují jen partenogeneticky se rozmnožující jedinci.^[6] Okřídlené mšice přelétají na smrk, kde tvoří hálky.