Kopaninská kyselka
Kopaninská kyselka | |
---|---|
Pramen v únoru 2019 | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Obec | Nový Kostel |
Místní část | Kopanina |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′24″ s. š., 12°27′35″ v. d. |
Parametry | |
Teplota | 8,8 °C (1964)[1] 11,1 °C (2019)[2] |
Vydatnost | max. 1,2 l/min (1964)[1] 0,2 l/min (2019)[2] |
Mineralizace | 126 mg/l (1964)[1] |
Obsah CO2 | 1813 mg/l (1964)[1] 2020 mg/l (2019)[2] |
Ostatní | |
Typ | slabě mineralizovaná studená kyselka[3] |
Nadm. výška | 485 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kopaninská kyselka[pozn. 1] je volně přístupný minerální pramen u Kopaniny, části obce Nový Kostel v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Minerálka vyvěrá v přírodním parku Leopoldovy Hamry na úpatí Krušných hor při okrajovém zlomu oddělujícím Krušné hory od Chebské pánve.[4] Proto je někdy pramen přiřazován do Chebské pánve.[1] Vlastní vývěr zastřešeného pramene se nachází v těsné blízkosti levého břehu Svažeckého potoka. Pramen vyvěrá v písčito-jílových nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří kontaktně metamorfované svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika.[5] V silně zamokřeném okolí lze pozorovat probublávání CO2.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Historické údaje o objevení a pojmenování pramene se nedochovaly a byl mu obvykle přiřazován název blízkých vesnic, kyselka v Kopanině nebo kyselka v Novém Kostele.[6] Pramen míval charakter divokého vývěru a byl pravděpodobně využíván jen v letních měsících místními obyvateli. Pravidelně byl sledován v letech 1957–1959, kdy se prokázala bezprostřední spojitost s režimem povrchových vod.[1]
V roce 2018 došlo k rekonstrukci a úpravě jímání, vývěr byl zakryt přístřeškem a k němu byl vybudován dřevěný povalový chodník.[6]
Vlastnosti a složení
[editovat | editovat zdroj]Pramen je zachycen kameninovou skruží uložené ve větší betonové skruži. Mezikruží je vyplněno štěrkem. Toto provedení by mělo zabránit pronikání povrchových vod do vývěru minerálního pramene. Odtok zajišťuje nerezová trubka.[6]
Teplota pramene mírně kolísá okolo 10 °C, celková mineralizace je nízká a činí přibližně 130 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, avšak značně kolísá v závislosti na změnách barometrického tlaku a teplotě vody. V období pravidelného sledování v letech 1957–1959 dosahoval až 2 100 mg/litr. Chuť je typicky kyselá s inkoustovou příchutí. Hodnota pH je velmi proměnlivá a pohybuje se v mezích od 3,5 do 6,0.[1]
Přístupnost
[editovat | editovat zdroj]Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. K prameni kyselky vede v mapách nevyznačená lesní cesta, odbočující ze silnice z Nového Kostela do Kopaniny. Z lesní cesty vede doleva krátký povalový chodník k dřevěnému altánku s pramenem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kyselka je na mapách.cz a v databázi estudanky.eu uváděna jako Minerálka Multz
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Kopanina, s. 146–149.
- ↑ a b c Kopanina kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 196–198.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kopaninská kyselka na Wikimedia Commons
- Kopaninská kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Kopanina [online]. Minerální prameny. Dostupné online.