Přeskočit na obsah

Kopaninská kyselka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kopaninská kyselka
Pramen v únoru 2019
Pramen v únoru 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecNový Kostel
Místní částKopanina
Map
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Teplota8,8 °C (1964)[1]
11,1 °C (2019)[2]
Vydatnostmax. 1,2 l/min (1964)[1]
0,2 l/min (2019)[2]
Mineralizace126 mg/l (1964)[1]
Obsah CO21813 mg/l (1964)[1]
2020 mg/l (2019)[2]
Ostatní
Typslabě mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška485 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odběrné místo v únoru 2019

Kopaninská kyselka[pozn. 1] je volně přístupný minerální pramenKopaniny, části obce Nový Kostelokrese ChebKarlovarském kraji.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Minerálka vyvěrá v přírodním parku Leopoldovy Hamry na úpatí Krušných hor při okrajovém zlomu oddělujícím Krušné hory od Chebské pánve.[4] Proto je někdy pramen přiřazován do Chebské pánve.[1] Vlastní vývěr zastřešeného pramene se nachází v těsné blízkosti levého břehu Svažeckého potoka. Pramen vyvěrá v písčito-jílových nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří kontaktně metamorfované svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika.[5] V silně zamokřeném okolí lze pozorovat probublávání CO2.[1]

Historické údaje o objevení a pojmenování pramene se nedochovaly a byl mu obvykle přiřazován název blízkých vesnic, kyselka v Kopanině nebo kyselka v Novém Kostele.[6] Pramen míval charakter divokého vývěru a byl pravděpodobně využíván jen v letních měsících místními obyvateli. Pravidelně byl sledován v letech 1957–1959, kdy se prokázala bezprostřední spojitost s režimem povrchových vod.[1]

V roce 2018 došlo k rekonstrukci a úpravě jímání, vývěr byl zakryt přístřeškem a k němu byl vybudován dřevěný povalový chodník.[6]

Vlastnosti a složení

[editovat | editovat zdroj]

Pramen je zachycen kameninovou skruží uložené ve větší betonové skruži. Mezikruží je vyplněno štěrkem. Toto provedení by mělo zabránit pronikání povrchových vod do vývěru minerálního pramene. Odtok zajišťuje nerezová trubka.[6]

Teplota pramene mírně kolísá okolo 10 °C, celková mineralizace je nízká a činí přibližně 130 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je vysoký, avšak značně kolísá v závislosti na změnách barometrického tlaku a teplotě vody. V období pravidelného sledování v letech 1957–1959 dosahoval až 2 100 mg/litr. Chuť je typicky kyselá s inkoustovou příchutí. Hodnota pH je velmi proměnlivá a pohybuje se v mezích od 3,5 do 6,0.[1]

Přístupnost

[editovat | editovat zdroj]

Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. K prameni kyselky vede v mapách nevyznačená lesní cesta, odbočující ze silnice z Nového Kostela do Kopaniny. Z lesní cesty vede doleva krátký povalový chodník k dřevěnému altánku s pramenem.

  1. Kyselka je na mapách.cz a v databázi estudanky.eu uváděna jako Minerálka Multz
  1. a b c d e f g h KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Kopanina, s. 146–149. 
  2. a b c Kopanina kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-09-27]. Dostupné online.
  4. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  5. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 
  6. a b c JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 196–198. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]