James Brown

James Brown
James Brown
	James Brown v roce 2001
Základní informace
Rodné jméno	James Joseph Brown Jr.
Narození	3. května 1933; Barnwell, Jižní Karolína; Spojené státy americké
Úmrtí	25. prosince 2006 (ve věku 73 let); Atlanta, Georgie; Spojené státy americké
Příčina úmrtí	zápal plic a srdeční selhání
Místo pohřbení	Beech Island
Žánry	R&B; Soul; Funk
Povolání	zpěvák, textař, tanečník, hudební producent
Aktivní roky	1956–2006
Vydavatelé	Polydor,
Členem skupin	James Brown & The Famous Flames
Ocenění	Rock and Roll Hall of Fame (1986); Cena Grammy za celoživotní dílo (1992); MOJO Awards; Vyznamenání Kennedyho centra; Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy
Manžel(ka)	Velma Warren (1953–1969); Deidre Jenkins (1970–1981); Adrienne Rodriguez (1984–1996); Tomi Rae Hynie (2001–2006)
Web	James Brown
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Joseph Brown Jr. (3. května 1933 Barnwell, Jižní Karolína – 25. prosince 2006 Atlanta, Georgie), byl americký zpěvák, hudební skladatel a vydavatel. Měl zásadní vliv na vývoj soulové a funkové hudby, jeho skladby také výrazně ovlivnily zvuk hip hopu a později i sampl. Byl také přezdívaný Mr. Please Please Please, Mr. Dynamite, nejčastěji však The Godfather of Soul.

Životopis

Začátky

Hudební kariéru započal na počátku 50. let v gospelové skupině The Gospel Starlighters. Později se připojil ke skupině The Avons, kterou vedl Bobby Byrd, a která se po jeho příchodu začala víc a víc přiklánět k rhythm and blues. Kapela se následně přejmenovává na The Famous Flames.

Následovalo turné po klubech na jihu USA, hráli například v Cotton Clubu nebo ve Victory grillu, což jsou místa známá pro Afroameričany z dob, kdy ještě nemohli hrát v „normálních“ klubech. Začínaly tu i známé osobnosti jako je Duke Ellington, Ray Charles nebo Gladys Knight.

První úspěchy

V roce 1956 vydal James Brown s The Famous Flames svůj první singl Please, Please, Please,^[1] který sice propadl v americké Pop100, ale na druhou stranu se ho stejně prodalo přes milion kusů. Teprve až v roce 1958 Brown uspěl se singlem Try Me, který se dostal na vrchol R&B žebříčku a dokonce se umístil i v Pop100. Pomalu ale jistě se James dostával do popředí skupiny, napsal nebo byl minimálně spoluautorem každé jejich další písně. A tak se nakonec The Famous Flames stali pouze jeho doprovodným bandem.

V následující době se Brown nechával hodně inspirovat gospelem a takovými hudebníky jako jsou Ray Charles a Little Richard. Jeho hudba začala být ještě víc rytmická, dávala důraz na kvalitní vokály, začínal se utvářet funk. I když se Jamesovy singly držely v hitparádách, pořád se ještě nestal celostátně uznávaným umělcem. To se mělo změnit s vydáním Live at the Apollo (1963). Po spolupráci s Allem Tousaintem v New Orleans, se Brown ještě víc zaměřil na dechovou sekci a s následujícími singly Papa's Got A Brand New Bag a hlavně I Got You (I Feel Good), se dostal na opravdový vrchol. Dodnes jsou tyto hity považovány za „poznávací znamení“ jeho tvorby.

Ke konci šedesátých let se v Brownově kapele objevují noví hráči. Jazzmani Lewis Hamlin, Alfred „Pee Wee“ Ellis a zejména vynikající saxofonista Maceo Parker a neméně skvělý pozounista Fred Wesley. Brownův styl zpěvu měl také veliký vliv na techniku rapu, který jde dohromady s hip hopovou kulturou. Brown je patrně nejčastěji samplovaným umělcem všech dob. Ovlivnil spoustu umělců té doby, jako např. Sly and The Family Stone, soulového Edwina Starra a také Michaela Jacksona, který Jamesův styl zpěvu a tanec přinesl do popového mainstreamu. (Michael byl tehdy lídrem The Jackson 5, kteří vydávali na Motownu). Nelze také opomenout, že se Brown díky svým textům (např. Say It Loud – I'm Black, I'm Proud) a politickým postojům stal symbolem pro černošskou komunitu v USA.

V sedmdesátých letech chtěli James Brown a Bobby Byrd skupinu posunout trochu jiným směrem (future funk) a zformovali nový band, ve kterém byl Fred Wesley (nikdo by dechařům lepší aranže neudělal), Phelbs Catfish Collins a jeho bratr Bootsy Collins. Tato Brownovu skupinu je známa pod jménem The JB's. S nimi nahrál další svůj hit Sex Machine. I když skupina prošla v průběhu let mnoha personálními změnami, JB's patří dodnes k Brownovým nejznámějším bandům. V roce 1971 začíná Brown vydávat svoji práci pod Polydor Records, úspěch přišel hned při vydání jeho prvního singlu pod tímto labelem, Hot Pants, který se okamžitě vyhoupl na první místo R&B žebříčku. K Brownovi se přihlásil Miles Davis a označil ho za svůj vzor a největší zdroj inspirace. Brown se také začal podílet na tvorbě filmů jako je The Black Caesar (1973).

Polovina sedmdesátých let nebyla pro Browna nejšťastnějším obdobím. Řada jeho muzikantů (např. Bootsy Collins, Maceo Parker) se rozhodla postavit na vlastní nohy a zakládali si vlastní kapely. Brown se nechával více ovlivňovat disco music (LP The Original Disco Man). Z tohoto období pochází další veliký hit It's Too Funky in Here.

V 80. letech se Brown objevil i jako herec v několika filmech: např. Rocky IV, Doktor Detroit a dokonce si zahrál v kultovním seriálu Miami Vice. Co se hudby týká, začal spolupracovat s hip-hopovou legendou Afrika Bambaataa (singl Unity).

Na sklonku života

Údajně měl mlátit svoji již čtvrtou ženu, porušovat dopravní předpisy, dokonce byl i několikrát odsouzen do vězení.^[zdroj⁠?!] Jeho osoba byla konfrontována také s drogami, za které byl také několikrát odsouzen.

V roce 1993 Brown vydal CD The Universal James, na kterém najdeme hity Can't Get Any Harder, How Long a Georgia-Line. Brown se také účastnil koncertu Live8 (2005), kde si zazpíval duet s Willem Youngem, natočil další duet a to s britskou popovou hvězdou Joss Stone.

V září 2004 také vystoupil v České republice.

Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Diskografie

Alba

1956 Please Please Please
1959 Try Me!
1960 Think
1961 James Browns Presents His Band
1961 The Amazing James Brown
1961 Night Train
1962 Shout & Shimmy
1962 Tours the U.S.A.
1962 Jump Around
1963 Live at the Apollo (1963)
1963 Prisoner of Love
1964 Pure Dynamite! Live at the Royal
1964 Showtime
1964 Out of Sight
1965: Grits & Soul
1965: Papa’s Got a Brand New Bag
1965: James Brown Plays James Brown
1966: I Got You (I Feel Good)
1966: James Brown Plays New Breed
1966: It’s a Man’s Man’s Man’s World
1966: Handful of Soul
1966: Mighty Instrumentals
1966: James Brown Sings Christmas Songs
1967: Sings Raw Soul
1967: Live at the Garden
1967: James Brown Plays the Real Thing
1967: Cold Sweat
1968: I Can’t Stand Myself When You Touch Me
1968: I Got the Feelin'
1968: James Brown Plays Nothing But Soul
1968: Live at the Apollo [1968]
1968: James Brown Sings out of Sight
1968: James Brown Presents His Show of Tomorrow

Odkazy

Reference

↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola James Brown, s. 114.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu James Brown na Wikimedia Commons
Galerie James Brown na Wikimedia Commons
Osoba James Brown ve Wikicitátech
James Brown – Godfather of Soul, Brownovy oficiální stránky (anglicky)

[Dorůžka-1] DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola James Brown, s. 114.

[1]