Kleomenés II.

Kleomenés II.
Narození	4. století př. n. l.
Úmrtí	309 př. n. l.
Povolání	vládce
Děti	Akrotatos Kleonymos
Rodiče	Kleombrotos I.
Příbuzní	Agésipolis II. (sourozenec) Areus I. (vnuk)
Funkce	spartský král (370–309 př. n. l.)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Kleomenes II. nebo Kleomenés II. (starořecky Κλεομένης) byl králem Sparty od roku 369 př. n. l. do roku 309 př. n. l. Pocházel z královské rodiny Agiovců. Jeho spolukráli z královského rodu Eurypontovců byli Archidamos III. (360–338 př. n. l.), Agis III. (338–331 př. n. l.) a Eudamidas I. (331–305 př. n. l.)

Na trůn nastoupil po svém bratrovi Agésipolovi, který zemřel bezdětný. Králem se stal v době, kdy hegemonie Sparty v Řecku byla už jen vzpomínkou. Tuto pozici si výboji postupně vydobyla Makedonie. Po bitvě u Chairóneie se Makedonie v čele s králem Filipem II. stala pánem Řecka. Na shromáždění svolaném do Korintu o rok později za účasti všech řeckých států (s výjimkou Sparty) byl vyhlášen program obecného uspořádání poměrů. Řecké státy si na návrh Makedonie vytvořily volnou federaci a zachovaly si úplnou nezávislost ve věcech vnitřních. Ještě v témže roce na druhém zasedání souhlasily s návrhem krále Filipa na společnou vojenskou výpravu proti Persii. Král Filip II. byl zanedlouho zavražděn a úloha vedení vojenské výpravy proti Peršanům připadla jeho synu Alexandrovi. Řecké vojsko se na výpravu vydalo v roce 334 př. n. l.

Není nic známo o aktivitách krále Kleomena v těchto časech, ani během jeho dlouhého panování, ale je známo, že Sparta se zpočátku držela stranou, ale v roce 331 př. n. l. využila Alexandrovy nepřítomnosti a povstala proti rostoucímu vlivu makedonské moci. Od Peršanů dostali Sparťané finanční pomoc, čímž měli i vojenskou podporu řeckých žoldnéřů. K rozhodujícímu střetnutí protivníků došlo u města Megalopolis. Podle popisu starořeckého historika Diodóra Sicilského to byla velmi krvavá bitva. Přestože měl nepřítel početní převahu, Sparťané, kterým velel Kleomenův spolukrál Agis III., bojovali zuřivě a dlouho drželi své postavení, ale nakonec podlehli. V bitvě padlo 6 000 Sparťanů i s králem Agidem, který zemřel hrdinskou smrtí. Naděje Sparty na obnovení mocenského postavení tím skončily a Sparta byla nucena uzavřít mír.

Kleomenés vládl dlouhých šedesát let. Měl dva syny Akrotata a Kleonyma. Když v roce 309 př. n. l. zemřel, gerúsia po sporu s efory rozhodla, že jeho nástupcem se stane Areus, syn jeho staršího, už mezitím zesnulého syna Akrotata.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kleomenes II. na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Diodoros Sicilský: Bibliotheca historia
• Pausanias: Periégésis TES Hellados
• Vojtěch Zamarovský: Řecký zázrak