Klanolístka obecná

Klanolístka obecná
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusné houby (Agaricomycetes);
Podtřída	rouškaté houby (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	Schizophyllaceae - klanolístkovité;
Binomické jméno
	Schizophyllum commune; Fr.; 1815
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klanolístka obecná Schizophyllum commune je houba z čeledě klanolístkovité Schizophyllaceae řádu pečárkotvaré (Agaricales ). Klanolístka je pro svou tuhost a malou velikost v Evropě zřídkakdy požívána, naopak v Myanmaru, Laosu, severním Thajsku a severovýchodní Indii (Manípur a Mizóram) patří mezi oblíbené jedlé houby, připravuje se vařená nebo dušená a nakrájená na proužky, podobně jako Ucho Jidášovo, v některých oblastech Asie se údajně syrová používá jako žvýkačka.^[1] Plodnice vyrůstají během června a července a poté v říjnu až listopadu.^[1]

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

SCYZCO^[2]

Klanolístka obecná pohled na plodnice seshora a zespodu.

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením klanolístka obecná Schizophyllum commune používáno více rozdílných názvů, například Agaricus alneus nebo Schizophyllum multifidum.^[3]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově, mimo Antarktidy.^[4] Podle eol.org je potvrzen výskyt ve střední Evropě. ^[5]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Pozitivní.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plodnice obvykle nemívá třeň. Klobouk dorůstá až do dvou až pěti centimetrů a připomíná lasturu nebo pohár. Přirůstá ke kmeni stromu. Povrch klobouku je jemně plstnatý, chlupatý a šedobílé barvy za vlhka šedohnědý.

Houba nemá lupeny, ale jim podobné lišty. Od třeně nebo středu klobouku se tyto lištny vějířovitě rozbíhají k okrajům a mezi nimi jsou kratší lištny. Lišty klanolístky obecné připomínají lupénky lupenatých hub, ale výzkum ukázal, že patří do přibuzenstva hub chorošovitých.^[6] Lišty na rubu jsou rozčísnuté^[7]^{[L 1]} šedohnědé až hnědé, obvykle s nafialovělým nádechem, měkké a pružné.^[1] Dužina plodnic je bílá až nahnědlá a skládá se s hustě propletených bezbarvých vláken.^[6]

Spory 3-4 x 1-1.5 µm, cylindrické, matné, výtrusný prach je bílý.^[8]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Listnaté dřeviny^{[L 1]} a jehličnany. Mezi nejvíce napadané patří rody buk (Fagus), lípa (Tilia), olše (Alnus) a dub (Quercus).^[1] Klanolístka obecná je parazit a saprofyt, napadá mimo živých poraněných nebo jen oslabených a mrtvých rostlin i žaludy. Plodnice houby vyrostly i na jablku a starém chlebu.^[6] Mrtvé dřevo, které rozkládá bílou plísťovitou hnilobou. ^[6] V karpatských lesích napadá až třetinu buků s kořenovými náběhy poškozenými sesuvy kamení, těžbou a dopravou dřeva.^[6]

V Brazílii byla opakovaně izolována z míšního moku člověka, který onemocněl zánětem mozku a míchy.^[6]

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Plodnice ve skupinách na větvích a kmeni.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Způsobuje odumírání kůry, ucpávání vodivého pletiva a bílou hnilobu. Oslabené rostliny mohou snáze podlehnout následné infekci jinou chorobou. ^{[L 1]} Patogen velmi rychle prorůstá hostitelem. Napadení zvyšuje náchylnost větví k lámání.