Klášter alžbětinek (Brno)
| Klášter a hospic alžbětinek v Brně | |
|---|---|
 Jižní křídlo | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Místo | Kamenná ulice 36, Brno-střed |
| Ulice | Kamenná |
| Souřadnice | 49°11′7,16″ s. š., 16°35′26,12″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Řád | řád svaté Alžběty |
| Založení | 1748 |
| Obnovení | po roce 1989 |
| Odkazy | |
| Kód památky | 33338/7-42 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter a špitál svaté Alžběty v Brně vznikl v polovině 18. století. Nachází se v Kamenné ulici v městské části Brno-střed.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Roku 1748 řádu svaté Alžběty darovala Marie Johana Alžběta hraběnka z Waldorfu dům se zahradou. Ten však byl příliš malý a nevyhovoval potřebám řádu, proto byl poblíž Svratky zakoupen pozemek pro zřízení nového kláštera. Ten byl koncem 18. století dokončen, plánovaný kostel ale postaven nebyl (je zde pouze kaple svaté Alžběty). Zakladatelka kláštera alžbětinek Marie Johana Alžběta z Waldorfu byla štědrou dárkyní také řádu kapucínů. Po smrti roku 1758 byla pochována v brněnské kapucínské hrobce.
Po roce 1950 se konvent stal součástí Charity, nacházela se zde léčebna dlouhodobě nemocných a domov důchodců, řeholnice tu však i nadále mohly pracovat. Po Sametové revoluci byl objekt alžbětinkám vrácen. V současné době zde opět existuje konvent a sestry pracují v tamním hospici. [1]
Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu kostela čerpáno 2 605 000 Kč.[2]
| rok | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
|---|---|---|---|---|---|
| částka | 500 | 520 | 685 | 500 | 400 |
Barokní lékárna[editovat | editovat zdroj]
Mobiliář lékárny z roku 1754 byl kvůli modernizaci na konci 19. století nahrazen. Alžbětinky si uvědomovaly umělecké a historické hodnoty mobiliáře a přijaly návrh zastupitelů města, na uspořádání sbírky na jeho odkoupení a tedy i finanční pomoc na vybavení lékárny nové. Řada podnikatelů v letech 1906–1907 přispěla 5000 korunami a odkoupený mobiliář město Brno posléze dalo do péče městskému muzeu, dnes Muzeu města Brna. V letech 1908–1934 se lékárna nacházela na Nové radnici, následně byla přestěhována do prostor na Šilingrově náměstí č. 2. S přestěhováním muzea se lékárna přesunula na hrad Špilberk, kde je dosud.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8. S. s. 222–225.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ FLODROVÁ, Milena. Barokní lékárna kláštera brněnských alžbětinek. Brno: Muzeum města Brna, 2005. 33 s. ISBN 80-86549-12-7.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dějiny Brna: 7. Uměleckohistorické památky, historické jádro. Příprava vydání KROUPA Jiří. Brno: Archiv města Brna, 2015. 885 s. (Dějiny Brna). ISBN 978-80-86736-25-9. S. 730–735.
- FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie moravských a slezských klás̆terů. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2005. 878 s. ISBN 80-7277-026-8. S. 222–225.
- FLODROVÁ, Milena. Konvent sester alžbětinek v Brně. 1749-1999. Brno: Konvent sester Alžbětinek, 1999. 35 s. Dostupné online.
- KROUPA, Jiří. Materiály k brněnským stavebním dějinám 18. století. In: Uměleckohistorický sborník. [s.l.]: Blok, 1985. Dostupné online. S. 260–264.
- Kurze Darstellung der wichtigsten Ereignisse die das Elisabethiner-Kloster in Alt-Brünn seit seinem hundertjährigen Bestande von 1754-1854 erfahren hat. Brünn: [s.n.], 1854. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter alžbětinek s kaplí na Wikimedia Commons
