Karol Sidon

Karol Sidon hebrejským jménem Efraim ben Alexander (* 9. srpna 1942) je židovský rabín a český spisovatel.

Studoval FAMU, poté pracoval jako scénárista, později jako redaktor Literárních listů. Po maturitě (1960), vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem ve studiu J. Trnky. V roce 1968 byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů, Po jejich zrušení (1969) se stal ineditním autorem.

Karol Sidon podepsal Chartu 77. V r. 1978 obdržel exilovou cenu J. Koláře.

V roce 1983 se K. Sidon rozhodl emigrovat do Německa, kde konvertoval k judaismu a studoval judaistiku. S německým prostředím se nikdy nezžil a prakticky v Německu přestal publikovat. Roku 1992 se stal pražským a zemským rabín.

Dílo

Sen o mém otci, 1968
Sen o mně, 1970
Boží osten, 1975, knižně 1991 první část tohoto románu vyšla již v r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
Brány mrazu, 1977 novela vydaná r. 1988 v nakladatelství Index pod názvem Dvě povídky o utopencích
Dvě povídky o utopencích, 1988 jedná se o první část románu Boží osten a novelu Brány mrazu
Evangelium podle Josefa Flavia, 1974 (knižně až 1991)

Drama

Zákon, 1968 tato hra vyhrála soutěž o nejlepší rozhlasovou hru roku 1968
Labyrint (cirkus podle Komenského), 1972
Latrína
Shapira, 1972 premiéra až 1990
Zpívej mi na cestu
Maringotka Zuzany Kočové

Pro děti

Pohádky ze čtyř šuplíčků, 1979 publikoval pod jménem Marcela Třebická – jeho manželka

Podle jeho scénářů natočil Juraj Jakubisko v roce 1969 filmy Zběhové a poutníci a Ptáčkové, sirotci a blázni.