Karel Vilgus
Karel Vilgus | |
---|---|
Karel Vilgus v roce 2011 | |
Narození | 2. prosince 1944 (80 let) Ostrava Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | grafik, ilustrátor, typograf, fotograf |
Manžel(ka) | Hedvika Vilgusová |
Příbuzní | Petr Vilgus (syn) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Vilgus ( 2. prosince 1944 Ostrava) je český výtvarník, grafik, ilustrátor, typograf a fotograf. Specializuje se na knižní a plakátovou grafiku. Žije a pracuje v Klánovicích.
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodil se na konci druhé světové války v Ostravě, kde pracoval v dělnických profesích v Nové huti Klementa Gottwalda. Na přelomu 50. a 60. let 20. století odešel do Prahy. V letech 1963–1969 vystudoval obor knižní grafika na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Téměř celou svou kariéru (40 let) pracoval v Praze pro divadlo Semafor. K jeho nejznámějším realizacím patří publikace divadla ze 70. let 20. století, například grafická úprava programu obnovené premiéry hry Člověk z půdy z 11. ledna 1977, kterou ilustroval 48 perokresbami - figurálními ilustracemi, dále Jonáš a tingl tangl (Supraphon), Jonáš a Dr. Matrace (Nakladatelství Primus), a jiné. Je také autorem grafické úpravy obalů tří alb divadla Semafor 1959-1969 (Supraphon), Jonáš a tingl tangl (Supraphon), Jonáš a Dr. Matrace (Primus) a EP desky Elektrická puma. Nejčastěji spolupracoval s fotografy Miroslavem Huckem,[1] Tarasem Kuščynským a Ivanem Englichem.[2][3]
Dále graficky zpracoval 20 svazků Encyklopedie Jiřího Suchého, vydané v nakladatelství Pražská imaginace v Praze v letech 1999–2005[4] nebo souborné dílo Karla Šiktance pro Nakladatelství Karolinum.[5] Tato řada knih vyhrála cenu "Litera za nakladatelský čin" v roce 2024.
V letech 1980–1990 byl kurátorem Výstavní síně divadla Semafor v pasáži Světozor. Kromě toho pracoval jako knižní grafik a typograf pro různá nakladatelství (zejména Albatros, Mladá fronta, Primus, Artia) i jiné vydavatele.[6]
Žije v Klánovicích,[7] kde každoročně na památku své předčasně zemřelé manželky, grafičky Hedviky Vilgusové, organizuje sympozium Sochání pro Hedviku.[8] Jeho syn, český historik, pedagog a publicista Petr Vilgus, je od srpna 2020 tajemníkem Klánovického úřadu.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Plakát Karla Vilguse a Miroslava Hucka
- ↑ Plakát Jiřího Suchého od Karla Vilguse a Ivana Englicha
- ↑ Plakát Jiřího Šlitra od Karla Vilguse a Ivana Englicha
- ↑ Encyklopedie Jiřího Suchého
- ↑ Dílo Karla Šiktance
- ↑ Obálky knih v Databázi knih.cz
- ↑ Rozhovor mezi Karlem Vilgusem a starostkou Klánovic Zorkou Starčevičovou
- ↑ Sochání pro Hedviku
- ↑ Otevřené noviny, 8.9.2020, s. 1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vilgus na Wikimedia Commons
- Příběhy našich sousedů