Karel Schütz
| Karel Schütz | |
|---|---|
 Karel Schütz (před rokem 1942) | |
| Narození | 15. května 1904 |
| Úmrtí | 1. října 1941 (ve věku 37 let) Praha,[1]  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven během I. stanného práva |
| Vzdělání | obchodní škola |
| Povolání | bankovní úředník |
| Zaměstnavatel | Živnostenská banka |
| Choť | Jiřina Papírníková |
| Děti | Jiří Schütz |
| Rodiče | matka: Barbora Schützová |
| Příbuzní | bratr: Jaroslav Schütz (1901–1908) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Schütz (15. května 1904 – 1. října 1941, Praha)[1] byl bankovní úředník Živnostenské banky, jednatel sportovní a zdravotní komise v rodičovském sdružení reálného gymnázia v Praze XI–Žižkově a účastník domácího protiněmeckého odboje za druhé světové války.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Rodinné poměry do nastolení protektorátu
[editovat | editovat zdroj]Karel Schütz se narodil 15. května 1904.[2] Jeho matka Barbora Schützová s ním v jeho sedmi měsících odcestovala (spolu s jeho o 3 roky starším bratrem Jaroslavem Schützem) za otcem do Ameriky.[2] Zde žili po dobu čtyř let, ale po smrti Jaroslava se Barbora Schützová vzdala pohodlného života v Americe a vrátila se se svým synem Karlem zpět do Čech.[2] Tady ale nebyla dobře finančně zajištěna, musela chodit do práce a tak poté, co Karel absolvoval čtyři třídy gymnázia, musel studium pro nedostatek peněz ukončit.[2] Přesto absolvoval s vyznamenáním obchodní školu a ihned nastoupil jako zaměstnanec u firmy Čechoslavie.[2] Po osmi měsících práce pro Čechoslavii nastoupil v roce 1921 do Živnostenské banky.[2] Ve stávce, která zde zakrátko vypukla, se přidal ke stávkujícím a byl z banky propuštěn. Po skončení a odeznění stávky jej ale banka přijala zpět do řad svých zaměstnanců.[2] Postupem doby se Karel Schütz zdokonalil v českém a německém těsnopisu, němčině a v roce 1928 složil univerzitní zkoušku z angličtiny.[2] Kromě němčiny a angličtiny hovořil ještě francouzsky, chorvatsky, rumunsky a italsky.[2] Byl dopisovatelem různých deníků (Právo lidu, Hospodářský rozhled, Národní politika, Star, ...).[2] Ve věku 23 let se Karel Schütz vzdal rodinného dědictví ve prospěch svého bratrance, jemuž se stal poručníkem a byl jím až do svého skonu.[2] Dne 15. října 1932 se Karel Schütz oženil s Jiřinou Papírníkovou a dne 26. listopadu 1936 se jim narodil syn Jiří Schütz.[2]
Za protektorátu
[editovat | editovat zdroj]Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) byl Karel Schütz dnem 8. června 1939 zvolen do předsednictva výboru rodičovského sdružení reálného gymnázia (tehdy ještě státní reálky) v Praze XI–Žižkově do funkce zapisovatele.[2] Kromě této funkce byl zvolen jako jednatel sportovní a zdravotní komise.[2] Z pozice všech těchto funkcí řídil sportovní činnost pro žáky školy, organizoval sportovní soutěže, opatřoval pronájmy sportovišť (hřišť a kluzišť), zajišťoval nákup sportovních potřeb, organizoval a řídil lékařské a zubní prohlídky žactva.[2] V rodičovském sdružení spolupracoval s jeho předsedou – plukovníkem generálního štábu Josefem Churavým.[2] S přechodem Churavého do ilegality (6. února 1940) se vytvořila v předsednictvu rodičovského sdružení ilegální skupina, jenž podporovala rodiny vězněných či Němci popravených odbojářů a jejich dětí.[2] Karel Schütz se stal aktivním členem této ilegální skupiny, navštěvoval rodiny postižených, získával pro ně podpory a distribuoval je.[2] Kromě této ilegální skupiny byl Karel Schütz zapojen i do jiné, široce rozvětvené ilegální organizace, jenž rovněž podporovala rodiny uvězněných.[2] V Živnostenské bance Karel Schütz tajně rozmnožoval ilegální časopis, což se mu stalo osudným.[2] Dne 28. srpna 1941 v 9 hodin ráno byl zatčen gestapem.[2] Ještě během vyšetřování jeho případu dodala Živnostenská banka na gestapo i jeho dva nelegálně držené revolvery.[2] Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941) a vyhlášení stanného práva (28. září 1941) byl Karel Schütz dne 1. října 1941 odsouzen stanným soudem k trestu smrti, k zabavení veškerého majetku a ještě téhož dne byl (spolu s dalšími českými vlastenci – viz dovětek) popraven v bývalé jízdárně kasáren v Praze–Ruzyni.[2][p. 1]
Karel Schütz zanechal před popravou několik dopisů adresovaných své manželce.[2] Při jejich čtení prohlásil velitel gestapa:[2]
Karlu Schützovi jako Čechu všechna čest, ale během dvou roků, kdy se politické poměry změnily, měl dosti času k rozvážení situace a k poznání, že veškeré jeho vlastenecké počínání proti nám jest bezúčelné.velitel gestapa o Karlu Schützovi, [2]
Dovětek
[editovat | editovat zdroj]Seznam osob popravených během I. stanného práva dne 1. října 1941 v bývalé jízdárně kasáren v Praze–Ruzyni:[1]
- podplukovník František Ambrož (narozen 5. listopadu 1892), odborový rada, náčelník štábu velitelství Obrany národa (ON) v Čechách,
- podplukovník František Coufal (narozen 7. ledna 1892),
- podplukovník František Dědič (narozen 6. srpna 1890),
- brigádní generál Mikuláš Doležal (narozen 6. prosince 1889), náčelník štábu Obrany národa (ON)
- plukovník Josef Dvořák (narozen 20. prosince 1891), profesor Vysoké školy válečné (VŠV) v Praze
- Karel Elsnic (narozen 1. června 1905), redaktor
- podplukovník Theodor Kasper (narozen 6. července 1891),
- Alois Kovář (narozen 21. června 1906), klempíř
- Štěpán Kovář (narozen 9. ledna 1904), dělník a bratr Aloise Kováře
- František Křížek (narozen 20. prosince 1901), redaktor
- plukovník Josef Malý (narozen 3. února 1893), člen štábu Obrany národa (ON)
- František Mázl (narozen 1. prosince 1911), radiotelegrafista a holič
- Eduard Pavlišta (narozen 12. března 1911), dělník
- Jaroslav Pavlišta (narozen 2. ledna 1912), zedník
- major Jan Peters (narozen 18. srpna 1881),
- Josef Pokorný (narozen 26. listopadu 1905), dělník
- Vilém Popper (narozen 10. srpna 1889), krejčí
- podplukovník Ladislav Preininger (narozen 2. července 1895), spojka mezi Obranou národa (ON) a Obcí sokolskou v odboji (OSVO)
- štábní kapitán Otmar Růžek (narozen 17. března 1901), vrchní ministerský komisař ministerstva sociální a zdravotní správy
- Karel Schütz (narozen 15. května 1904), bankovní úředník
- brigádní generál Oleg Svátek (narozen 3. února 1888)
- brigádní generál Václav Šára (narozen 27. března 1893),
- Miroslav Šturc (narozen 4. listopadu 1920), elektrotechnik
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Budova jízdárny se nachází v areálu vojenského útvaru v Praze-Ruzyni.[3] Ten je v současnosti (rok 2020) součástí spojovacího vojska Armády České republiky (AČR).[3] Jízdárna byla upravena v roce 2017.[3] První popravy zde byly vykonány po 17. listopadu 1939.[3] (Jednalo se o devět studentů, kteří byli popraveni „bez soudu“.[3]) Dále zde byly vykonávány popravy po příchodu Reinharda Heydricha do Protektorátu Čechy a Morava v době 1. stanného práva.[3] V prostoru jízdárny bylo popraveno zastřelením (nebo oběšením) celkem 247 osob.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ŠIMŮNEK, Michal. Seznam osob popravených za I. stanného práva v Praze (oddíl 1.10.1941) [online]. www valka cz [cit. 2020-05-19]. Schütz Karel (nar. 15.5.1904), bankovní úředník. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa R. K. Ti, kdož položili svůj život za vlast. Věnováno památce popravených členů Rodičovského sdružení při reálném gymnasiu v Praze XI. 1. vyd. Žižkov, Ondříčkova ulice číslo 35: Knihtiskárna Jaroslav Jeřáb a synové, 01. prosinec 1945 (01. prosinec 1945 tisk). 10 s. Životopis Karel Schütz, s. 7, 8, 9. Neprodejné.
- ↑ a b c d e f g LANZENDORF, Marek; HAMPL, Petr. Praha 6; Památník Obětem 2. světové války (Umístění: Praha 6, Pilotů 217/12, v jízdárně ruzyňských kasáren) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa, 2018-01-25 [cit. 2020-05-21]. Zde je NESPRÁVNÉ uvedeno příjmení: Karel Schültz (15. 5. 1904 – 1. 10. 1941). Dostupné online.