Karel Josef Habsbursko-Lotrinský

Karel Josef Habsbursko-Lotrinský

Karel Josef Habsbursko-Lotrinský (1. února 1745 Vídeň - 18. ledna 1761 Vídeň) byl sedmým potomkem a v pořadí druhým mužským potomkem rakouské císařovny Marie Terezie a Františka Štěpána I. Lotrinského.

Mládí

Jako druhý následník trůnu byl malý Karel pokřtěn na Karla Josefa Emanuela Johanna Nepomuka Antona Prokopa. Otec jej na rozdíl od jeho staršího bratra a pozdějšího císaře Josefa ihned pasoval na rytíře. Malý arcivévoda byl velmi bystrý, měl otevřenou povahu a svým šarmem si dokázal získat jak rodiče, tak i sourozence. Marie Terezie mu dávala otevřeně přednost před tvrdohlavým Josefem, jehož cynismus a pesimismus nesnášela. Již jako šestiletý se prý Karel zúčastnil po matčině boku v maďarském kroji zasedání zemského sněmu v Prešpurku a na uvítání odpověděl maďarsky. Spolu s o dva roky mladším Leopoldem jej vychovávali vybraní učitelé. Svou roli budoucího panovníka některé z provincií bral Karel velmi vážně.

Marie Terezie předurčila svého druhorozeného syna jako vládce Toskánského velkovévodství (po jeho předčasné smrti se jím však stal jeho mladší bratr Leopold). Vzhledem k budoucímu postavení velkovévody bylo třeba uzavřít i odpovídající sňatek. Marie Terezie pro Karla vybrala španělskou infantku Marii Ludoviku z rodu španělských Bourbonů. Byla dcerou španělského krále Karla III. (1716 – 1788) a saské princezny Marie Amálie, což se císařovně hodilo do jejích dynastických kalkulací. Ludovika byla navíc stejně stará jako Karel Josef. Nebyla to sice žádná krasavice, měla dokonce padoucnici, ale to u královských sňatků nehrálo žádnou roli.

Nemoc a smrt

Počátkem ledna 1761 se u arcivévody Karla začaly projevovat příznaky neštovic, jež se zhoršovaly, tak rychle, že mu bylo 13.ledna uděleno za přítomnosti sourozenců Josefa, Leopolda, Marie Anny, Marie Kristiny a Marie Amálie poslední pomazání a 18. ledna 1761 arcivévoda v pouhých 16 letech zemřel. Nedlouho poté se konal pohřeb. Neštovice, na něž v té době neexistoval žádný lék, postihly řadu příslušníků císařské rodiny, včetně Marie Terezie a Josefa II., ale oba je dokázali přestát, stejně jako Leopold, Marie Karolína a Marie Alžběta. Karel Josef, Marie Josefa, Johana Gabriela a obě manželky Josefa II., Isabela Parmská a Marie Josefa Bavorská, jim však podlehli.

Vzhledem ke Karlovu úmrtí přešly jeho veškeré povinnosti na mladšího bratra Leopolda. Nepodědil však pouze bratrovy povinnosti a titul, nýbrž i jeho snoubenku Marii Ludoviku Španělskou.

Zajímavost

Jako historická zajímavost by se mohla jevit skutečnost, že kdykoli došlo k zasnoubení potomků Marie Terezie s dětmi Karla III., zasáhla pokaždé smrt a snoubenka či snoubenec byli nuceni si počkat až na mladší setru nebo bratra zesnulé či zesnulého. ^[zdroj?]

Karel Josef Habsbursko-Lotrinský	Otec: František I. Štěpán Lotrinský	Děd: Leopold Josef Lotrinský	Praděd: Karel V. Lotrinský
			Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská
		Babička: Alžběta Charlotta Orléanská	Praděd: Filip I. Orléanský
			Prababička: Alžběta Charlotta Falcká
	Matka: Marie Terezie	Děd: Karel VI.	Praděd: Leopold I.
			Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská
		Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická	Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
			Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.