Karamanlidi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Původní domov Karamanů
Karamanský nápis na domě v İncesu (Kayseri) (MAΣAΛAΧ = maşallah)

Karamanlidi (zastarale Karamani, řecky Καραμανλήδες - Karamanlides, turecky Karamanlılar) jsou etničtí Řekové, původem z Anatolie, kteří do Řecka přišli v roce 1923 po Řecko-turecké výměně obyvatelstva. Mluvili turecky, ale vyznávali řecké ortodoxní náboženství.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Karamanlidižili především v centrální a jižní Anatolii v kraji Kappadokie, Pisídie a Kilíkie. V jižní Pisídii žili Řekové již od mykénského období, konkrétně zde žil řecký kmen Achájů. V Kilíkií žili Řekové od řecké kolonizace a přibylo jejich ještě po výpravách Alexandra Velikého. Do Kappadokie přišli Řekové i během helénismu, po Alexandrových výpravách, kde se promíchali s původním obyvatelstvem a helenizovali ho. Už od 1 stolet. se zde rozmohlo křesťanství. Od 11 století sem však začali pronikat Turci a většina Řeků ze střední Anatolie se islamizovala a tedy poturčila. Menšina křesťanských Řeků, tedy předkové Karamanlidů, začala mluvit turecky, ale uchovali si svou řeckou identitu a náboženství. Na zápis turečtiny však používali řeckou abecedu. Karamalidi, stejně tak i jiní maloasijští Řekové, tvořili především vzdělanou vrstvu obyvatelstva. Často to byli bohatí obchodníci, podnikatelé, lékaři, právníci, spisovatelé a filozofové. Ve 20 století byly jejich nejdůležitějšími městy Adana, Antalya, Alanya, Filadelfia, Isparta, Kayseri, Konya či Mersin. Sami sebe označovali jako turecky hovořící křesťany řeckého původu. V roce 1923 byli součástí Řecko-turecké výměny obyvatelstva, bylo jich přibližně 100 000 a byli usazeni v Makedonii, Thrákii a v Attice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karamanliovia na slovenské Wikipedii.

  • Ν. Παυλίδης / Ο μικασιατικός ελληνισμός

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]