Kablo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kablo
Základní údaje
Právní forma státní podnik
Datum založení 1958
Adresa sídla Kladno, 272 01, Česko
Identifikátory
IČO 00660973
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Logotyp KABLO na skříňce telefonní přípojky

Kablo byl československý koncernový podnik, který sdružoval všechny výrobce kabelů, vodičů a příslušenství v tehdejší ČSSR.

Historie koncernu[editovat | editovat zdroj]

Původním mateřským a řídicím závodem se pro většinu stalo v letech 1946–1950 KABLO Bratislava n.p.

V roce 1950 došlo k první velké reorganizaci československého průmyslu a jednotlivé kabelovny se osamostatnily. Naopak v roce 1958 v rámci další velké reorganizace vznikl koncernový podnik KABLO Kladno, n.p. .

Rozhodnutím ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR č. 15/1980 ze dne 12. 12. 1980 byly k 1. lednu 1981 zřízeny Závody silnoproudé elektrotechniky, koncern Praha (neboli ZSE), do kterých bylo organizačně začleněno Kablo Kladno, koncernový podnik.

K další změně došlo od 1. 7. 1988, kdy se rozhodnutím ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSSR č.2/1988 ze dne 27. 6. 1988 koncern ZSE změnil na státní podnik Závody silnoproudé elektrotechniky Praha, kombinát Praha.

Kablo tak získalo aspoň pomyslnou samostatnost, úplnou až v roce 1990, kdy se rozpadl i celý koncern Kablo a kdy se podřízené závody osamostatnily, většinou však s původním názvem. V rámci privatizace a globalizace však všechny ztratily svůj původní název, a mnohé z nich i v roce 1990 nabytou organizační, finanční a rozhodovací nezávislost.

Podniky[editovat | editovat zdroj]

KABLO Kladno[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 272 01 Kladno, Průmyslová 1130

Dnes se společnost jmenuje nkt cables s.r.o. (přejmenována) a je součástí skupiny nkt cables, která patří dánskému průmyslovému holdingu NKT. Prozatímní odkaz ... (Oficiální historie)

Krátce z historie

Kladenská kabelovna má historii podobnou jiným tradičním evropským výrobcům kabelů. Její vznik v roce 1865 je spojen s výrobou strojních lan pro doly. V místě dnešního závodu stával v druhé polovině 19. století důl Thinnfeld. Zde byly mechanické dílny, ve kterých se vyráběla ocelová drátěná lana pro kladenské uhelné doly. Těch bývalo v polovině 19. století v oblasti mezi Kladnem, Brandýskem, Libušínem a Buštěhradem téměř padesát.

K proměně mechanických provozů pro výrobu lan na výrobu kabelů došlo po 1. světové válce, v roce 1920. Strhující úspěch výroby silových kabelů však netrval dlouho a kabelovna brzy začala uvažovat o změně výroby. K zásadní změně pak došlo v roce 1924, kdy se továrna stala akciovou společností, ve které měl stát 51 % a plzeňské Škodovy závody 47 %. Tato nová společnost dostala název KABLO a měla sídlo v Praze. V té době byla také zaregistrována známá ochranná známka průřezu kabelu. Kromě lan se v Kladně začaly vyrábět telefonní kabely a výroba se rychle rozšiřovala jak v sortimentu, tak budováním nových výrobních prostor.

Kladenská kabelovna, díky svým prozíravým kormidelníkům a vynikajícím technikům, přestála těžké časy hospodářské krize 30. let, protektorátní přísný režim i poválečnou labilitu. V poměrně stabilních socialistických časech kladenské kabelovně nejvýznamněji pomohl získat obrovský věhlas ředitel Bohumil Sivera. Pak ale závod trochu utrpěl tím, že jeho vedení nesídlilo v Kladně, ale v Praze. Po roce 1989 kabelovnu znovu postavil na nohy a získal jí celonárodní věhlas polistopadový ředitel Ing. Jiří Mňuk.

nkt cables dnes

Dnes je bývalé KABLO Kladno součástí silné evropské skupiny výrobců kabelů – nkt cables group – která sídlí v Kolíně nad Rýnem. Tu vlastní dánský průmyslový holding NKT, jehož akcie se obchodují na dánské burze cenných papírů. V České republice má nkt cables celkem tři výrobní závody, kromě toho kladenského, ještě závod ve Vrchlabí a Velkém Meziříčí.

S výrobními závody v Dánsku, Německu, Norsku, České republice, Polsku a Číně a prodejními kancelářemi po celém světě, je nkt cables výrobce orientovaný na trh vyrábějící vysoce technicky dokonalé vodiče a kabely, který má globální ambice. Skupina nkt cables intenzivně investuje své prostředky do zlepšení stávajících i do nových výrobních zařízení ve všech svých závodech.

Dnes se v kladenské kabelovně vyrábějí měděné a hliníkové kabely nízkého napětí do 1 kV pro použití zejména v energetickém sektoru, bezhalogenové kabely se zvýšenou bezpečností v případě požáru pro určené pro moderní bezpečnou infrastrukturu a kabely pro speciální použití v různých průmyslových odvětvích. V letech 1997–2005 prošla společnost rozsáhlou racionalizací a optimalizací výroby. Výsledkem rozsáhlé přestavby závodu v roce 2009 je moderní provoz s vysokou produktivitou a mnohem větší výrobní kapacitou, který je svou technologií a výrobním vybavením na špičce evropského kabelového průmyslu.

KABLO Bratislava[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 812 61 Bratislava, Továrenská 11

Dnes se společnost jmenuje Prysmian Kablo s.r.o. (přejmenována) a patří italské společnosti GSCP ATHENA, S.r.l. z italsko-amerického holdingu Prysmian.

Historie výroby kabelů v Bratislavě sahá do roku 1895, kdy vídeňský podnikatel Otto Bondy založil společnost Továreň na káble. Malá dílna o třiceti zaměstnancích se během pouhých deseti let rozrostla na plochu 1,5 hektaru. Tou dobou se už zde vyráběly kabely silové, telefonní i topné a vedle toho i výrobky z kaučuku.

V roce 1946 byla továrna znárodněna a přejmenována na KABLO Bratislava. Zároveň se stala dočasným sídlem generálního ředitelství všech československých kabeloven – do roku 1950, kdy došlo k jedné z mnoha reorganizací a kabelovny se svým způsobem osamostatnily.

V roce 1957 se začalo s výrobou celoplastových 1 kV kabelů s izolací i pláštěm z měkčeného PVC, což byla tehdy relativní evropská novinka (první takové kabely se objevily v roce 1944 v USA) – nejprve z emulzního, později z kvalitnějšího suspenzního PVC. Samozřejmě tomu předcházel vývoj spolu s VÚKI. Roku 1967 se začalo s výrobou celoplastových kabelů i pro napětí 6 kV – tehdy na to ještě neexistovaly normy IEC a KABLO tedy vypracovalo vlastní technické podmínky. Nakonec se ukázalo, že tyto TP jsou dokonce ještě přísnější než pozdější mezinárodní norma IEC 60502.

Státní podnik ZSE Kablo Bratislava, kombinátny podnik (IČO 001821) byl založen k 12. 9. 1988 a jeho prvním ředitelem se stal Ing. Milan Malata (nar. 1945), jenž od roku 1975 řediteloval závodu KABLO Malacky a byl i zástupcem ředitele ZSE. Od 1. 6. 1989 ho vystřídal Ing. Jaroslav Rasocha[1]. V roce 1990 se závod osamostatnil a po privatizaci v roce 1992 se o vedení společnosti dělili Ing. Ondrej Pazdernatý spolu s Dr.Ing. Rainerem Hermannem, ale od 30. 4. 1992 již jménem společnosti jedná pouze Dr. Hermann.

K 31. 12. 1991 byla založená společnost KABLO Bratislava, spol. s r.o. (IČO 30 841 143) se základním jměním pouhých 100.000 Kč, což bylo tehdejší zákonem požadované minimum. Sídlo podniku bylo tehdy tradičně na adrese Továrenská 11.

Od 30. 4. 1992 se Kablo papírově přemístilo na adresu Bajkalská 27 a k 8. 7. 1992 do společnosti kapitálově vstoupila Kabel-, und Drahtwerke AG Baden z koncernu Siemens, jež zvýšila základní jmění na 125 milionů Kč. Došlo k významnému přílivu investic (celkem 1,05 mld. Kčs) na konsolidaci podniku a nové technologie, což se odrazilo v růstu obratu na 1,04 mld Sk v roce 1994. Majitel se k 10. 2. 1995 transformoval na Österreichische Kabelwerke GmbH, tou dobou šlo 60 % výroby na vývoz a průměrná mzda zhruba pěti set zaměstnanců činila necelých 10 tisíc Sk[2].

V květnu 1996 společnost získala certifikát kvality EN ISO 9001 a následujícího roku získala Cenu Slovenskej republiky za kvalitu 1997.

K 15. 8. 1996 se základní jmění bratislavského Kabla zvýšilo na 300 milionů Sk a k 15. 12. 1998 došlo k další změně majitele: papírově se přímým majitelem stala OEKW Starkstromkabel Beteiligungsgesellschaft mbH, fakticky již šlo o součást italského Pirelli Cable Holding N.V.. Ten se oficiálně ujal řízení společnosti od 23. 7. 1999. K 2. 11. 2000 bylo opět navýšeno základní jmění na 523.334.000 Sk.

V roce 2002 již činil obrat 2,2 miliardy Sk a množství vyrobených kabelů činilo přes 30.000 tun, o rok později to bylo 35.000 tun a 2 miliardy Sk, v roce 2004 byly tržby 2,4 miliardy Sk a zisk po zdanění 65 milionů Sk. Tou dobou již bylo jasné, že současný areál Kabla kousek od městského centra již logisticky nevyhovuje (stísněné prostory areálu a přímé vyústění brány na rušnou bratislavskou ulici), takže se rozhodlo o stěhování podniku a opuštění původního areálu[3]. Na podzim 2005 byl bratislavský areál prodán developerské společnosti HB Reavis Group a během patnácti měsíců se všechny výrobní provozy přestěhovaly na Záhorie do průmyslového areálu Eurovalley Malacky.

Vedle toho se hýbalo i s kapitálem, celé Pirelli bylo prodáno americké investiční bance Goldman Sachs a v srpnu 2005 již byla majitelem Kabla italská společnost s ručením omezeným GSCP ATHENA, S. r. l., k 1. 10. 2005 byla bratislavská společnost přejmenována na Prysmian Kablo s.r.o., jejíž základní jmění činilo 640.027.000 Sk. Od 19. 6. 2007 sídlí Prysmian Kablo na adrese Trnavská cesta 50. Kvůli vstupu Slovenské republiky do Evropské měnové unie musela být přeceněna i společnost Prysmian Kablo a od 5. 11. 2009 se tedy její jmění udává ve výši 21.246.001 euro[4].

Současný výrobní program: kabely pro energetiku a telekomunikace – celoplastové silové kabely a vodiče do 450/750 V, celoplastové silové kabely 1–35 kV, speciální (sdělovací a signální) kabely a vodiče a izolační materiály (výroba PVC).

A původní areál Továrenská 11? V září 2007 se rozhodla developerská společnost HB Reavis Group, že v oblasti Mlýnske nivy zrealizuje projekt Twin City – a v této souvislosti „... je nevyhnutné všetko zbúrať, urobí sa fotodokumentácia, aby sa aspoň vo vizuálnej podobe zachovala atmosféra tohto miesta ako dedičstvo pre budúce generácie.“ (vyjádření zástupce developera Miro Sedláka)[5]. Přes snahu Pamiatkového ústavu SR nakonec došlo mezi 18. 11. 2007 a 12. 1. 2008 ke zbourání cenných budov kotelny od architekta Alexandra Feiglera i funkcionalistické ředitelské budovy od architekta Ramlera[6], výrobní haly padly dokonce bez povolení – budovy byly údajně velmi zchátralé, nestabilní a ohrožovaly by okolojdoucí chodce. Přitom zde krátce předtím naplno běžela hlučná výroba, která jistě byla na statiku budov náročnější, a ještě v prosinci 2007 zde sídlily některé kanceláře. Stavebný úrad Bratislava – Staré Mesto udělil developerovi pokutu 1 mil. Sk (polovinu zákonného maxima)[7]. Zbylo jen několik snímků – např. zde. K výstavbě však dosud (listopad 2010) nedošlo a na místě relativně pohledných budov bývalého Kabla se teď nalézá nevábné zbořeniště.

K 28. 5. 1996 bratislavské Kablo založilo českou organizační složku KABLO Bratislava, spol. s r.o. (IČO 649 36 996) se sídlem Praha 2, Kunětická 42. Sídlo této pobočky bylo k 14. 4. 1998 přesunuto do Rudné u Prahy, Masarykova 921, a nakonec se tato pobočka spolu se svou slovenskou matkou přejmenovala k 30. 11. 2005 na Prysmian Kablo s r.o., organizační složka. Kuriózní je, že až do 30. 11. 2009 tato matka udávala své bratislavské sídlo na adrese Továrenská 11, přestože tam oficiálně nesídlila již více než 17 let.

KABLO Děčín[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 405 33 Děčín 5 – Rozbělesy, Ústecká 33

Dnes se společnost jmenuje Kabelovna Děčín-Podmokly a.s. (staronový název) a patří německo-americké investiční skupině Wilms Gruppe. Prozatímní odkaz ... (oficiální historie)

Děčínský závod se už od roku 1986 věnoval i optickým kabelům, čímž se tehdejší Československo stalo teprve šestou zemí na světě, jež tuto progresivní technologii dokázala vyrábět.[8]

KABLO Hostivař[editovat | editovat zdroj]

Hostivařská kabelovna v květnu 2007

Původní adresa: Praha 20 – Hostivař, U Kabelovny 278

Dnes se společnost jmenuje PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA a.s. (staronový název) a patří německé skupině SKB. Prozatímní odkaz ... (oficiální historie)

KABLO Kolín[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 280 94 Kolín IV, Havlíčkova 432

Dnes se společnost jmenuje KOPOS KOLÍN a. s. (přejmenována) a jde o ryze českou společnost ve vlastnictví jednoho majitele, který úspěšně odolává tlaku zahraničních zájemců o koupi. Prozatímní odkaz ... (oficiální historie)

KABLO Malacky[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 901 13 Malacky, Továrenská 15

Podnik KABLO MALACKY š.p. (IČO 418 323) vznikl na základě rozhodnutí Ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ČSFR č. 94/1990 ze dne 19. 6. 1990, a to odštěpením se původní pobočky podniku KABLO Bratislava[9]. Jeho původní výrobní program byl zaměřen na plastikářský, gumárenský a kabelářský výzkum a vývoj, včetně jejich malosériové výroby a prodeje.

V květnu 1994 byl podnik přejmenován na KABLEX Malacky š.p. a v červenci se rozhodlo o jeho privatizaci, následkem čehož státní podnik o kmenovém jmění 456.018.000 Sk k 30. 11. 1994 zanikl a jeho jmění vložil slovenský Fond národného majetku do nově vzniklé KABLEX Malacky a.s. (IČO 34 113 258), která vznikla k 1. 12. 1994 (ovšem se základním jměním 409.894.000 Sk)[10].

Významnou roli ve společnosti hrála osobnost Ing. Ladislava Mikleho, který byl v 70. a 80. letech podnikovým ředitelem KABLO Vrchlabí a který byl uznáván jako velmi schopný vedoucí pracovník – navíc jeden z mála manažerů, kteří skutečně vystudovali obor kabelář. V malackém KABLEXu byl členem představenstva až do prosince 2000.

Podnik se však v nové době neetabloval, pravděpodobně hlavně "zásluhou" privatizátorské firmy Zomex prominentního podnikatele Miroslava Zachara, který se stal jednatelem KABLEXu a dovedl ho do krachu, přičemž státu za firmu ani nezaplatil[11]. Na návrh Konsolidačnej banky byl dne 20. 8. 1997 usnesením Krajského súdu v Bratislave vyhlášen konkurs na společnost KABLEX Malacky a.s. a správcem konkursní podstaty se stal bratislavský advokát JUDr. Pavol Bagin, na kterého přitom bylo právě v souvislosti s privatizací KABLEXu podané trestní oznámení. Dne 14. 6. 2004 vydal soudce JUDr. Eugen Palášthy rozsudek o způsobu uspokojení věřitelů (pohledávky úřadů a pojišťoven 100 %, ostatní věřitelé 8,37 %, takže např. Závody ťažkého strojárstva Dubnica nad Váhom obdržely 21,96 Sk)[12].

Krajský súd v Bratislave sice 8. 8. 2005 konkurs opět zrušil, z důvodu předchozích závažných chyb, nicméně už bylo pozdě a z KABLEXu zbyl jen chátrající areál, o který měla zájem developerská společnost Eurovalley. Ta sem také později přetáhla z Bratislavy společnost Prysmian Kablo s.r.o., bývalá mateřská společnost se tak usadila v areálu bývalé dceřiné společnosti a pomyslný kruh se tak uzavřel.

Dnes v místě působí kromě nadnárodního Prysmianu také malé společnosti SkyLife spol. s r.o. (založena roku 1998) a SKIMEX, a.s. (založena roku 2000), jež jsou personálně a pravděpodobně i vlastnicky propojené. Zabývají se kabelářskou výrobou, ale nemají právní návaznost na původní podnik – pokud odmyslíme to, že mezi jejich zakladateli jsou bývalí vrcholoví manažeři KABLEXu pánové Ing. Jozef Staroň (zároveň bývalý ředitel Západoslovenských cementární a vápenok, š.p. a profesionální člen představenstev či dozorčích rad[13]) a Ing. Štefan Temer.

Nekabelářskou výrobu v areálu provozuje německá společnost Richard Fritz - výrobce okenních systémů pro koncern Volkswagen, který se sem přestěhoval již v září 2001[14].

Poznámka na závěr: Na Slovensku existuje ještě společnost Kablex s.r.o., ta však nemá s malackým podnikem nic společného – roku 2008 ji založil a dodnes vlastní PaedDr. Miroslav Ďumbala[15].

KABLO Velké Meziříčí[editovat | editovat zdroj]

Hlavička dopisu z KVM z roku 1987

Původní adresa: 594 01 Velké Meziříčí, U tržiště 1

Dnes se společnost jmenuje nkt cables Velké Meziříčí k.s., člen skupiny NKT (přejmenována) a patří dánskému holdingu NKT Cables. Prozatímní odkaz ... (oficiální historie)

KABLO Vrchlabí[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 543 14 Vrchlabí, Žižkova 509

Dnes se společnost jmenuje nkt cables Vrchlabí k.s., člen skupiny NKT (přejmenována) a patří dánskému holdingu NKT Cables. Od roku 2017 přejmenovaná na Kablo Vrchlabí s.r.o. a patřící německo-americké investiční skupině Wilms Gruppe. Odkaz ... (oficiální stránky)

GUMON Bratislava[editovat | editovat zdroj]

Původní adresa: 825 16 Bratislava, Košická 6

Výrobce izolačních materiálů se odštěpil od bratislavského Kabla v roce 1990, jeho činnost ale dlouho netrvala – již roku 1996 nevyrobil ani gram směsi a roku 1998 byl poslán do právní likvidace. Snaha o využití výrobních hal ke kulturní činnosti (Fabrika music club) skončila jediným pokusem v listopadu 2005.

Roku 2008 zanikl i výrobní areál včetně architektonicky cenné lisovny bakelitu[16].

VÚKI Bratislava[editovat | editovat zdroj]

Staré razítko VÚKI, cca rok 1987

Původní adresa: 812 61 Bratislava, Továrenská 14

Zkratka znamená Výskumný ústav káblov a izolantov, odštěpil se od bratislavského Kabla v roce 1950. Dnes se společnost jmenuje VUKI, a.s.. Prozatímní odkaz ... (oficiální historie)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Obchodný register SR: Výpis - ZSE KABLO Bratislava
  2. Denník SME, 23. 5. 1995: Kablo Bratislava má sto rokov, autor: -mar-
  3. E-trend.sk, 4. 3. 2004: Priemysel sa ústupu z centra Bratislavy nevyhýba, autoři: Milan Hošek & Martin Jesný
  4. Obchodný register SR: Výpis - KABLO Bratislava
  5. Bratislavské noviny, 11. 9. 2007: Káblovka zmizne z povrchu zemského, autor: -juh-
  6. Denník SME, 14. 1. 2008: Kablo padlo bez povolenia, autor: Dorota Kráková
  7. 24hodin.sk, 3. 3. 2008: Pokutu milion korun zaplatí Twin City za zbúranie Kabla, autor: SITA
  8. ÚČL AV ČR: Rudé právo 10. 1. 1986, str.2
  9. Obchodný register SR: Výpis – KABLO MALACKY, š.p.
  10. Obchodný register SR: Výpis – KABLEX Malacky a.s.
  11. Denník SME, 27. 4. 1999: FNM podáva trestné oznámenia v kauzách Baňa Záhorie a Kablex Malacky, autor: -dd-
  12. Dlžník.sk: Konkurzy a vyrovnania – Obchodný register 118/2004
  13. Obchodný register SR: Výpis – Staroň Jozef
  14. eTrend.sk, 3. 6. 2009: Nové modely áut liečia krízu, autor: Jaroslav Kukučka
  15. Obchodný register SR: Výpis – Kablex s.r.o.
  16. Bratislavské noviny, 5. 11. 2008: Prípad Gumon pokračuje na miestnom úrade, autor: -sita-

Youtube.com: Správy TA3 – reportáž z odstřelu komína v areálu bratislavského Kabla