Kaštel v Radoli
| Kaštel Radoľa | |
|---|---|
 Pohled na kaštel od východu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 16. století |
| Stavebník | Suňogové |
| Další majitelé | Csákyové |
| Současný majitel | Žilinský samosprávný kraj |
| Poloha | |
| Adresa | Radoľa 103,  Slovensko |
| Souřadnice | 49°17′38,76″ s. š., 18°47′11,76″ v. d. |
  kaštel Radoľa | |
| Další informace | |
| Web | https://www.kysuckemuzeum.sk/sk/kastiel-radola |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaštel v Radoli se nachází ve stejnojmenné obci (maď. Radola), ležící v těsné blízkosti okresního města Kysuckého Nového Mesta v Žilinském kraji na Slovensku. Renesanční budova slouží potřebám Kysuckého muzea a je přístupná veřejnosti. Od 5. prosince 1969 je kaštel chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Kaštel byl zbudován v průběhu 16. století, kdy Radoľa coby součást budatínského panství patřila uherskému šlechtickému rodu Suňogů. Původně šlo o patrovou obytnou věž, stojící na čtvercovém půdoryse s jedním obytným prostorem v přízemí a na poschodí.[2] Zdobená byla malovaným kvádrováním, jež se dosud zachovalo na východním nároží. Za Kašpara III. Suňoga (†1727), který se v Radoli často zdržoval, byl kaštel rozšířen, přičemž v interiéru byla zřízena i soukromá kaple s oltářem a sochami.[3] K sídlu tenkrát patřil také pivovar, rybníky a hospodářský dvůr se stájemi.[4] Po Kašparově smrti propukl spor mezi jeho pozůstalou rodinou a Antonem Suňogem, příslušníkem slezské větve rodu, jenž musel na základě soudního rozhodnutí z roku 1732 vyplatit Kašparovu potomstvu 60 000 zlatých jako náhradu za budatínské panství.[3] Koncem 18. století získali budatínské panství Csákyové, kteří v Radoli nesídlili a kaštel byl upraven pro potřeby vrchnostenského úřednictva. Na začátku 19. století stavba vyhořela a následně prošla několika úpravami.[2]
Po roce 1919 byl kaštel i s přilehlými pozemky prodán místním obyvatelům a jeho interiéry začaly být využívány jako byty. Technický stav objektu se však postupně zhoršoval a mezi roky 1977–1983 muselo být přistoupeno ke generální rekonstrukci, po níž byl zámek předán Kysuckému muzeu v Čadci, jež zde pro veřejnost otevřelo archeologickou expozici a expozici měšťanského bydlení.[5] Roku 2015 byly obnoveny exteriérové fasády.[6]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]
Kaštel v Radoli má podobu nevelké jednopatrové stavby, kryté valbovou střechou. K západní straně objektu byl během 17. století připojen zděný arkýř. Na někdejší fortifikační využití poukazují dochované střílny v poschodí a zbytky kamenné zdi, situované v bezprostřední blízkosti kaštelu. V interiéru se zachovaly valené klenby s lunetami a trámové stropy. Areál kaštela je od okolní zástavby oddělen kamennou zídkou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠČURYOVÁ, Mária; VELIČKA, Jaroslav. Renesančný kaštieľ v Radoli. 1. vyd. Čadca: Kysucké múzeum, 2005. S. 8.
- ↑ a b PARÁČOVÁ, Andrea. Suňogovci z Jasenice a Budatína. Múza. 2014, roč. 2, čís. 1, s. 9–12. Dostupné online.
- ↑ Radoľa - www.pamiatkynaslovensku.sk - (radola). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online.
- ↑ PARÁČOVÁ, Andrea. Kaštieľ v Radoli. Pamiatky a múzeá. 2012, čís. 4, s. 29–34.
- ↑ A.S, Petit Press. Radoľský kaštieľ má novú fasádu. mykysuce.sme.sk [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštel Radoľa na Wikimedia Commons
