Přeskočit na obsah

Křísci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKřísci
alternativní popis obrázku chybí
Křískovití druhu Eurymela fenestrata na větvi blahovičníku
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Infratřídanovokřídlí (Neoptera)
Řádpolokřídlí (Hemiptera)
Nadčeleďkřísci (Membracoidea)
Čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křísci (Membracoidea) je nadčeleď hmyzu, která zahrnuje především velké čeledi křískovití (Cicadellidae) a ostnohřbetkovití (Membracidae). Jsou to dvě největší čeledi mezi těmi, které bývávaly řazeny do skupiny stejnokřídlých (Homoptera).

Další čeledi v nadčeledi křísci jsou poměrně malé a bývávají klasifikovány jako kategorie jiných čeledí, i když jsou všechny v současnosti považovány za platné, monofyletické skupiny. Zvláštní je, že reliktní čeleď Myerslopiidae je v současnosti jedna z nejvíce popisovaných ze všech čeledí řádu polokřídlí Hemiptera.

K podřádu křísi (Auchenorrhyncha): V ČR je potvrzeno 574 druhů křísů.[1][2][3] Nelze je slyšet, dorozumívají se rozechvíváním stvolu, na němž sedí, slyší zvuk vibrující trávy.[4]

V ČR žije například:[5]

  • pidikřísek bělostný (Aguriahana stellulata, Burmeister 1841), velikost okolo 4 mm;
  • mokřatka mřížkovaná (Anoscopus flavostriatus, Donovan, 1799);
  • mokřatka polní (Aphrodes bicinctus, Schrank, 1776);
  • Cicadula persimilis, monofág na trávě srha říznačka (Dactylis glomerata). Žije spíše v mezofilních biotopech, např. na loukách. Spolu s níže uvedeným křískem čtyřskvrnným je nejčastějším druhem rodu Cicadula žijícím v ČR.[6]
  • křísek čtyřskvrnný (Cicadula quadrinotata, Fabricius, 1794), délka 4 mm i 4,6 mm. Žije spíše ve vlhčích biotopech – v mokřadech a na vlhkých loukách – na různých druzích ostřic (Carex spp.). Druhy rodu Cicadula lze určit jen podle pohlavních orgánů.[6]
  • křísek bleší (Deltocephalus pulicaris, Fallén 1806) – délka 3,1 mm;
  • pidikřísek šípkový (Edwardsiana rosae, Linnaeus, 1758), též křísek šípkový;
  • pidikřísek zelenavý (Empoasca vitis, Göthe, 1875) – též křísek zelenavý (nemělo by se používat zastaralé jméno bezočka zelenavá, užívané ve staré literatuře), délka 3,5–4 mm;
  • křísek okénkový (Errastunus ocellaris, Fallén, 1806) – délka 2 mm;
  • křísek obecný (Euscelis incisus, Kirschbaum, 1858) – délka samice 3,5 mm, délka nymfy, 3 mm;
  • mokřatka žlutočerná (Evacanthus interruptus, Linnaeus, 1758) – též křísek chmelový, délka 5 mm;
  • křísek žlutošedý (Macrosteles laevis, Ribaut 1927) – délka 3,6 mm; od druhů Macrosteles cristatus nebo M. sexnotatus lze odlišit jen podle samčích genitálií;
  • Penthimia nigra, Goeze, 1778 – délka 5 mm;
  • křísek polní (Psammotettix alienus, Dahlbom, 1850) – délka 4,1 mm;
  • pidikřísek jilmový (Ribautiana ulmi, Linnaeus, 1758) – též křísek jilmový;
  • křísek plavý (Turrutus socialis, Flor, 1861).

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Membracoidea na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MALENOVSKÝ, Igor & LAUTERER, P. Additions to the fauna of planthoppers and leafhoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) of the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2010, roč. 95, s. 49–122.
  2. ↑ MALENOVSKÝ, Igor & LAUTERER, P. Leafhoppers and planthoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: MALENOVSKÝ, I.; KMENT, Petr & KONVIČKA, O., eds. Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2011, roč. 96 č. 2, s. 155–322.
  3. ↑ MALENOVSKÝ, Igor. New records of leafhoppers and planthoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) from the Czech Republic. In: KMENT, P.; MALENOVSKÝ, I. & KOLIBÁČ, J., eds. Studies in Hemiptera in honour of Pavel Lauterer and Jaroslav L. Stehlík. Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2013, roč. 98, č. 2, s. 235–263.
  4. ↑ MAŠKOVÁ, Martina; NOVOTNÝ, Vojtěch a ŠÍPEK, Petr. Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší ucho na světě má kobylka z doby dinosaurů. Český rozhlas [online]. 11. únor 2023 [cit. 11. 2. 2023]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/hmyz-komunikuje-zvuky-dele-nez-ptaci-nebo-lide-nejstarsi-ucho-na-svete-ma-8929194 [ČRo Plus, Laboratoř.]
  5. ↑ [ZICHA, Ondřej]. Křísci. Membracoidea. BioLib.cz [online]. 2004-05-01 CET 13:40:40, rev. 2007-11-07 CET 22:37:40 [cit. 11.2.2023]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b DEML, Miroslav. Křísek čtyřskvrnný. In: BioLib.cz [online]. [2012] [cit. 11. 2. 2023]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id184930/?taxonid=103465&type=1

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MALANÍKOVÁ, Eliška. Společenstva křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha) na plochách zatravněných regionální druhově bohatou směsí v jihozápadní části CHKO Bílé Karpaty. Brno, 2013. 52 s., 28 s. příl. Bakalářská práce. Ved. práce Mgr. Igor Malenovský, Ph.D. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
  • MALENOVSKÝ, Igor. New records of leafhoppers and planthoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) from the Czech Republic. In: KMENT, P.; MALENOVSKÝ, I. & KOLIBÁČ, J., eds. Studies in Hemiptera in honour of Pavel Lauterer and Jaroslav L. Stehlík. Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2013, roč. 98, č. 2, s. 235–263. 541 s.
  • MALENOVSKÝ, Igor. Společenstva křísů (Hemiptera: Auchenorrhyncha) a mer (Hemiptera: Sternorrhyncha: Psylloidea) na jetelových a jetelotravních polích. Brno, 2001. 125 s. 18 s. příl. Diplomová práce. Ved. práce Rudolf Rozkošný. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta.
  • MALENOVSKÝ, Igor; KMENT, Petr a SYCHRA, Jan. Ploštice, křísi a mery (Hemiptera: Heteroptera, Auchenorrhyncha, Psylloidea) okolí Přebuzi v Krušných horách. Klapalekiana. 2014, roč. 50, s. 181–234. ISSN 1210-6100. Přístup také z: https://is.muni.cz/publication/1214160/cs/Plostice-krisi-a-mery-Hemiptera-Heteroptera-Auchenorrhyncha-Psylloidea-okoli-Prebuzi-v-Krusnych-horach/Malenovsky-Kment-Sychra [V letech 2010–2014 potvrzen výskyt 118 druhů ploštic, 107 druhů křísů a 21 druhů mer.]
  • MALENOVSKÝ, Igor & LAUTERER, P. Additions to the fauna of planthoppers and leafhoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) of the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2010, roč. 95, s. 49–122.
  • MALENOVSKÝ, Igor & LAUTERER, P. Leafhoppers and planthoppers (Hemiptera: Auchenorrhyncha) of the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). In: MALENOVSKÝ, I.; KMENT, Petr & KONVIČKA, O., eds. Species inventories of selected insect groups in the Bílé Karpaty Protected Landscape Area and Biosphere Reserve (Czech Republic). Acta Musei Moraviae, Scientiae Biologicae. 2011, roč. 96 č. 2, s. 155–322. 933 s.
  • [ZICHA, Ondřej]. Membracoidea (křísci). BioLib.cz [online]. 2004-05-01 CET 13:40:40, rev. 2007-11-07 CET 22:37:40 [cit. 11.2.2023]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křísci&oldid=24176973“