Křečík Roborovského

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Křečík Roborovského

alternativní popis obrázku chybí
Samec křečka Roborovského (autor Bullet)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: hlodavci (Rodentia)
Podřád: myšovci (Myomorpha)
Čeleď: myšovití (Muridae)
Podčeleď: křečci praví (Cricetinae)
Rod: křečík (Phodopus)
Binomické jméno
Phodopus roborovskii
Satunin, 1903
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křečík Roborovského (Phodopus roborovskii) je drobný sotva 5,5 cm velký hlodavec obývající oblasti Mongolska a severní Číny. Je především býložravec, stravu si zpestřuje hmyzem.

Oblast rozšíření křečíka Roborovského

Aktivní je hlavně v noci, přes den se schovávají v až metr dlouhých norách, které si s oblibou hloubí. Tím, že obývá především pouštní oblasti, je i přizpůsobený tomuto biotopu svým zbarvením - pískově žlutý hřbet a bílé břicho. Bílý má i čenich s dlouhými hmatovými vousky. Na rozdíl od některých křečků má tento osrstěná chodidla. Svou velikostí se křečík Roborovského řadí mezi nejmenší křečíky světa.

Březost u křečíka Roborovského trvá běžně 19-22 dní. V jednom vrhu se obvykle rodí 3-6 mláďat, ale může jich být až 8. Samice je schopná za rok vrhnout celkem 5krát. Mláďata dosahují pohlavní dospělosti v 3-4 měsících. Křečík Roborovského se dožívá obvykle 2-3 let.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.3. 8. prosince 2016. Dostupné online. [cit. 2016-12-10]

Křečík Roborovského je nejmenší ze všech křečíků a také nejméně známý. V poslední době se jeho obliba ale stále zvětšuje. Poprvé byl odchycen v roce 1894, vědecky byl popsán v roce 1903.

Všichni křečíci pocházejí z Asie, hlavně ze severní Číny a Mongolska. Křečík Roborovského obývá převážně písčité oblasti, zatímco ostatní křečíci dávají přednost travnatým stepím. Tomu odpovídá i jeho zbarvení. Hřbet je pískově žlutý a břicho bílé. Chlupy k sobě těsně nepřiléhají, takže prosvítá spodní část chloupků zbarvená modře. Nad každým okem má bílou skvrnu. Jeho čenich je bílý s dlouhými hmatovými vousy.

Jsou to zvířátka aktivní hlavně v podvečer a v časných ranních hodinách. Dny tráví jak jinak než spánkem v nějakém úkrytu.

Křečíci Roborovští jsou poměrně společenská zvířata, takže je možné je chovat ve skupinkách. Když nechcete mít mladé, můžete chovat několik samic nebo samců. Samečci se snesou, pokud se dobře znají a nebudete k nim dávat samici. To by se pak o ni začali prát.

Jsou to zvířátka velice čilá a pohyblivá. Rychle pobíhají sem a tam, pořád se něčím zaměstnávají. Velice milují kolečko na běhání, které jim poskytne dostatek pohybu. Ale pozor, někteří křečíci se na něm mohou stát dokonce „závislí“, takže je lepší jim ho dát jen na několik hodin, aby si mohli také odpočinout.

Vzhledem k jejich velikosti je nejlepší je chovat v akváriu nebo teráriu. V kleci by se bez problémů protáhli mezi mřížemi. Jsou to zvířátka uzpůsobená k životu na zemi, takže moc nešplhají ani neskáčou. Když budete mít dostatečně vysoké akvárium (moje má 30 cm), nemusíte ho ani zakrývat. Jako podestýlka se hodí většina prodávaných podestýlek, ale nejlepší je asi jemný písek. Ten také nejlépe vyhovuje jejich nárokům a navíc si koupáním v něm udržují čistou srst. Máte-li nějakou jinou podestýlku, je třeba jim dát k dispozici misku s pískem, aby se v něm mohli „koupat“. Křečíci téměř nezapáchají, takže stačí vyměňovat podestýlku asi jednou za 3 týdny v závislosti na velikosti ubikace. Křečíci chodí močit na jedno místo, takže tento koutek musíte čistit častěji.

Do akvária můžete dát různé kameny, kusy kůry, menší větve a také noru, ve které budou křečíci bydlet. Jako nora poslouží různé vydlabané kmínky, skořápka kokosového ořechu, speciální dřevěné domečky z obchodu a podobně. Fantazii se meze nekladou. Jenom bych chtěla varovat před plastovými domečky. Křečíci je budou ohlodávat a plast v žaludku jim rozhodně nesvědčí. Zkuste raději přírodní materiály.

Křečíky Roborovského krmte stejnou směsí zrní jako džungaráky. Jenom jim přidejte více drobných semínek (prosa…) a vybírejte slunečnice, arašídy apod. Jinak jim také dávejte zelené krmení a bílkoviny.JÁ MÁM DOMA KŘEČÍKY TAKY A NEJSOU MOC NÁROČNÍ A JE TO DOBRÝ KAMARÁD K POMAZLENÍ.

Křečíci Roborovského jsou velice rychlí a není snadné je chytit do ruky. Na to musíte myslet, chcete-li je někam přemístit. Je lepší vzít je do nějaké krabičky, kterou pak zakrytou jednoduše přenesete. Když je budete odmala ochočovat, dají se sice vzít do ruky, ale na mazlení příliš vhodní nejsou.[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]