Přeskočit na obsah

Kéýx

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kéýx
ChoťAlkyoné[1][2]
DětiHippasos
RodičeEosfóros
PříbuzníDaidalion[1] (sourozenec)
Actor (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kéýx v bouři podle Virgila Solise

Kéýx (starořecky κήυξ, latinsky Ceyx) je v řecké mytologii synem Éósfóra, boha ranní hvězdy. Byl vnukem Éós, bohyně ranních červánků.

Trachínského krále Kéýka můžeme najít v mýtech nejméně dvakrát. Poprvé, když neohroženě nabídl útočiště Héraklově manželce Déianeiře a malému synku Hyllovi ve svém sídle v Trachíně. Stalo se to v době, kdy Héraklés byl prodán do otroctví k Omfalé a kdy mocný Eurystheus vyhnal Héraklovy lidi z jeho Tírynthu. Tehdy osvědčil Kéýx nemalou odvahu, protože mstivý Eurystheus jej za to mohl zničit.

Proměna v ledňáčky

[editovat | editovat zdroj]

Své místo má však v mýtech Kéýx z jiného důvodu. Byl vášnivým mořeplavcem a jeho manželka Alkyoné těžce snášela jeho vášeň, protože v rozbouřeném moři viděla pro svého manžela velké nebezpečí. Když jednou opět vyplouval na moře a bylo před bouří, sílil vítr a zvedal vysoké vlny, prosila Alkyoné svého manžela, aby zůstal v bezpečí domova, nedal nic na její prosby a vyplul.

Bouře byla krutá a loď ztroskotala a mrtvé tělo krále Kéýka bylo hozeno na skalnaté pobřeží, zoufalá Alkyoné skočila do vln, aby zahynula se svým manželem. To bohové nedopustili a proměnili ji v malého ledňáčka. Oživili také mrtvého Kéýka a také z něj se stal ledňáček. A tak od těch dob žijí proměněni na mořských pobřežích.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]

Mýtus o Kéýkovi a Alkyoné a jejich proměně v ledňáčky zpracoval Ovidius ve svých Proměnách. Narážka je také v Homérově Ilias, která je mnohem starší.

  1. a b Ceyx. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Гальциона. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek VIII.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
  • Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]