Jurij Petrovič Novickij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Jurij Petrovič Novickij
Právník a mučedník
Narození22. listopadu 1882
Umaň, Ukrajina
Úmrtí13. srpna 1922 (ve věku 39 let)
Petrohrad, Rusko
Svátek13. srpen
(31. červenec) gregoriánský kalendář
Svatořečen5. dubna 1992
Ruská pravoslavná církev
Uctíván církvemiRuská pravoslavná církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Jurij Petrovič Novickij (10. listopadujul./ 22. listopadu 1882greg., Umaň13. srpna 1922, Petrohrad) byl ruský právník, historik práva, univerzitní profesor a mučedník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 10. listopadu 1882 v Umani. Pocházel ze staré šlechtické rodiny. Vyrůstal v rodině svého strýce univerzitního profesora Oresta Markoviče Novického.

Po ukončení gymnázia v Kyjevě začal studovat na právnické fakultě Císařské univerzity sv. Vladimíra. Poté se na Katedře trestního práva a trestního řízení připravoval na profesorství. Jádrem této přípravy byla cesta do německého Göttingenu, kde napsal disertační práci o Bogdanu Alexandrovičovi Kistjakovskému. Poté se stal soudním vyšetřovatelem v Kyjevě. Podílel se např. na vyšetřování vraždy Pjotra Stolypina.

Roku 1911 vytvořil útočiště pro sirotky a o rok později soud pro nezletilé v Kyjevě. Roku 1916 se stal zvláštním úředníkem na Generálním ředitelství tisku Ministerstva vnitra.

Od roku 1913 byl soukromým docentem Kyjevské univerzity a od roku 1914 soukromým docentem na Petrohradské univerzitě. Poté získal titul profesora. Přednášel na Polytechnickém institutu teologické akademie. Na univerzitě vyučoval dějiny západoevropského a ruského práva, dějin ruského státního a sociálního systému v souvislosti s dějinami hospodářství, dějinami státního zastupitelství v Rusku a také „Kyjevským obdobím dějin státního a sociálního systému“.

Byl přítelem významných vědců jako byl historik Michail Dmitrijevič Prisjolkov, historik a filosof Lev Platonovič Karsavin či sociolog Pitirim Sorokin.

Je známo že vlivem Fjodora Michajloviče Dostojevského byl aktivním oponentem trestu smrti a zastáncem myšlenek křesťanského socialismu.

Od dětství byl velice zbožný, jako chlapec zpíval v chrámovém sboru. V letech 1913–1914 se účastnil setkání náboženské a filozofické společnosti v Kyjevě. V Petrohradu byl členem rady teologické akademie.

Byl zvolen předsedou správní rady Sjednocených petrohradských pravoslavných farností. Toto společenství bylo založeno metropolitou Veniaminem (Kazanským). Byl mezi členy představenstva společnosti, kteří obhajovali kompromis s úřady v otázce pomoci hladovějícím.

Roku 1922 byl zatčen a od 10. června 1922 byl jedním z hlavních obžalovaných v petrohradském procesu „případ odporu proti zabavení církevního majetku“. Byl odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl vykonán 13. srpna 1922. Byl zastřelen spolu s metropolitou Veniaminem, s archimandritou Sergijem (Šeinem) a právníkem Ivanem Michajlovičem Kovšarovem.

Dne 5. dubna 1992 jej Ruská pravoslavná církev svatořečila jako mučedníka a byl zařazen mezi Sbor všech novomučedníků a vyznavačů ruských.

Jeho svátek je připomínán 13. srpna.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Новицкий, Юрий Петрович na ruské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]