Josef Jung

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Josef Jung

ministr vnitra ČSR
Ve funkci:
říjen 1970 – duben 1988
Předchůdce Josef Grösser
Nástupce Václav Jireček

poslanec České národní rady
Ve funkci:
1971 – 1990
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 27. února 1924
Krchleby
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. října 2007
Alma mater ČVUT Praha
Profese politik
Ocenění Řád 25. února
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Jung (27. února 1924[1] Krchleby[2]2. října 2007[3]) byl český a československý politik KSČ, za normalizace poslanec České národní rady a ministr vnitra České socialistické republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původní profesí byl obráběčem kovů. V roce 1948 začal svou stranickou kariéru v KSČ. Roku 1951 absolvoval stranickou školu a téhož roku se stal vedoucím tajemníkem KSČ v Liberci. V roce 1962 absolvoval České vysoké učení technické v Praze a stal se členem centrálního stranického aparátu KSČ. V letech 1962-1969 byl pracovníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Působil v oddělení těžkého průmyslu. V období let 1969-1970 zastával funkci zástupce vedoucího oddělení byra pro řízení stranické práce v českých zemích, kde působil v oddělení průmyslu, dopravy a výstavby. Od roku 1974 byl předsedou Vládního výboru pro bezpečnost silničního provozu v České socialistické republice. XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem ÚV KSČ. V roce 1974 mu byl udělen Řád práce, roku 1984 Řád Vítězného února.[4][5]

Jeho politická kariéra vyvrcholila za normalizace, kdy byl po 18 let členem vlády. V říjnu 1970 byl jmenován členem české vlády Josefa Korčáka jako ministr vnitra. Jeho nástup do funkce byl dobovými západními analytiky z řad československé emigrace interpretován jako pokus Gustáva Husáka o snížení vlivu ultralevicových radikálů, mezi které patřil Jungův předchůdce Josef Grösser.[5] Post si udržel i v následující druhé vládě Josefa Korčáka, třetí vládě Josefa Korčáka, čtvrté vládě Josefa Korčáka a vládě Josefa Korčáka a Ladislava Adamce až do dubna 1988.[6][7][8][9][10]

Zasedal také dlouhodobě v České národní radě, kam byl poprvé zvolen ve volbách roku 1971. Mandát poslance ČNR obhájil ve volbách roku 1976, volbách roku 1981 a volbách roku 1986.[1] V ČNR zasedal za Západočeský kraj. Po sametové revoluci 26. ledna 1990 rezignoval na poslanecké křeslo v rámci procesu kooptace do ČNR.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ing. Josef Jung [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948-1989 : ministři a jejich náměstci. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009. ISBN 978-80-87211-25-0. Kapitola Jung Josef, s. 79. 
  3. ŠTVERÁK, František: Schematismus k dějinám komunistické strany Československa (1921-1992). Základní informace o ústředních orgánech a biografické údaje o vedoucích představitelích strany. Praha: Národní archiv, 2010. ISBN 8086712877. S. 382. (česky) 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b BOX-FOLDER-REPORT: 20-4-129 TITLE: Czech Minister of the Interior Replaced [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Vláda Josefa Kempného (+ Korčáka 29.09.1969 - 09.12.1971) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  7. Vláda Josefa Korčáka II. (09.12.1971-04.11.1976) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  8. Vláda Josefa Korčáka III. (04.11.1976 - 18.06.1981) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  9. Vláda Josefa Korčáka IV. (18.06.1981 - 18.06.1986) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  10. Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky) 
  11. Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-25]. Dostupné online. (česky)