Josef Hanzal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Josef Hanzal, CSc.
Narození 11. června 1934
Radhostice
Úmrtí 22. června 2002 (ve věku 68 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Hanzal (11. června 1934, Radhostice22. června 2002, Praha ) byl český historik, archivář a zabýval se též publicistickou činností. Ve své badatelské činnosti se specializoval především na české dějiny od 17. do 20. století. [1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Hanzal se narodil v Radhosticích na Prachaticku v rodině drobného zemědělce. Vystudoval gymnázium v Plané u Mariánských Lázní, kde maturoval v roce 1953. Po absolvování filosofické fakulty UK nastoupil do Libochovic jako archivář do zemědělsko-lesnického oddělení Státního archivu v Litoměřicích, kde pracoval zde do roku 1962. Poté přešel do Archivu Univerzity Karlovy v Praze. V tomto archivu a v Historickém klubu, jehož jednatelem byl od roku 1965, pracoval až do jeho úřední likvidace na počátku 70. let. Na počátku 70. let 20. století přišel Josef Hanzal vlivem nastupující normalizace o zaměstnání, a pracoval poté v Kabinetu Zdeňka Nejedlého při Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. Tam setrval až do roku 1986, kdy byl po zásahu tehdejších orgánů zbaven místa. Jeho dalším působištěm se stal archiv Národní galerie v Praze, odkud po listopadové revoluci přešel v roce do Historického ústavu ČSAV (později AV ČR), kde působil jako vědecký pracovník až do své náhlé smrti v roce 2002.[2]

V mladších letech se zabýval především dějinami 17.-18. století, v pozdějších letech to byla problematika 19.-20. století, zvláště otázky historiografie. Podílel se na činnosti řady organizací sdružujících historiky. Byl členem historického klubu a dalších historických spolků jako Matice česká, Masarykova společnost a Pekařova společnost - Český Ráj.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Antonín Švehla, H & H, 1993.
  • Cesty české historiografie 1945-1989, Karolinum, 1999.
  • Edvard Beneš, Mladá fronta, 1994, 51 s.
  • Josef Pekař - život a dílo, Karolinum, 2002.
  • Od baroka k romantismu, Academia, 1987.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jan Šťovíček:Za historikem Josefem Hanzalem Archivováno 13. 3. 2014 na Wayback Machine, Libochovické noviny
  2. Tamtéž.
  3. Zemřel Josef Hanzal, historik, kterému ležel na srdci osud českého tisku. Britské listy, 8.7.2002.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CELOVSKÝ, Boris. Nezlomný duch: historik Josef Hanzal 1934-2002: Šenov u Ostravy, Tillia 2003. 113 s.