Josef Grüner
| Jeho Milost ThDr. Josef Grüner | |
|---|---|
| Kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta | |
.svg) | |
| Jmenování | 11. listopadu 1926 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1. července 1906 |
| Osobní údaje | |
| Země |  Rakousko-Uhersko Československo Protektorát Čechy a Morava |
| Datum narození | 29. listopadu 1883 |
| Místo narození | Maršovy Chody, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 12. prosince 1943 (ve věku 60 let) |
| Místo úmrtí | Praha, Protektorát Čechy a Morava |
| Místo pohřbení | hřbitov ve Starém Sedlišti |
| Národnost | česká |
| Povolání | katolický kněz |
| Alma mater | Teologická fakulta Německé univerzity v Praze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Grüner (29. listopadu 1883, Maršovy Chody[1] – 12. prosince 1943, Praha[1]) byl český římskokatolický kněz a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 29. listopadu 1883 v Maršových Chodech.[1]
Po studiu teologie byl 1. července 1906 v Praze vysvěcen na kněze. Po vysvěcení působil jako kaplan ve Žluticích a v Bochově. Od 1. září 1907 byl katechetou občanských škol v Perninku a Aši a nadále působil v duchovní správě. Za čtyři roky začal vyučovat náboženství na učitelském ústavě ve Stříbře. Roku 1913 získal titul doktora teologie. Během let 1914–1918 byl katechetou v Těchlovicích a Milíkově. Roku 1918 odešel do Prahy, kde vyučoval náboženství na učitelském ústavu v Praze III.
Roku 1920 se stal examinátorem (zkoušejícím učitelem) katechetů pro občanské školy a současné také arcibiskupským notářem. Roku 1926 byl jmenován čestným konzistorním radou.
Dne 11. listopadu 1926 byl zvolen kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a slavnostně instalován byl 1. ledna 1927 jako IV. canonicus ecclesiastes. Následně se stal III., II. a I. canonicus ecclesiastes. V únoru 1929 byl instalován jako děkan u svatého Apolináře. Dne 31. ledna 1927 byl jmenován konzistorním radou; dne 9. února 1927 ředitelem Bruderschaft zur beständigen Anbetung des Allerheiligsten Altarsakramentes und zur Ausstattung armer Kirchen; dne 10. března 1927 prosynodálním examinátorem a 16. dubna 1927 prosynodálním soudcem pražského církevního soudu. Dne 14. prosince 1930 byl instalován jako canonicus senior. O tři roky později byl instalován jako praelatus scholasticus.
Byl také vedoucím Deutsches Priesternachwuchswerk der Prager Erzdiözese (Německé kněžstvo pražské arcidiecéze) a byl předsedou Reichsverband ber deutschen Priesterverreine im cechoslovakischen Staate (Říšské sdružení spolků německých kněží v československém státě). Je autorem díla na návrh osnov pro vyučování náboženství Lehrplanentwurf für den katholischen Religionsunterricht in ein- und mehrklassigen Volksschulen.
Zemřel náhle 12. prosince 1943 v sakristii katedrály sv. Víta. Pohřben byl na hřbitově ve Starém Sedlišti.[2] Hřbitov podlehl zničení a jeho hrob nebyl nalezen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PODLAHA, Antonín Supplementum tertium ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXI, Pragae 1928, str. 54-55.
- PODLAHA, Antonín Supplementum quartum ad Seriem praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque prelatorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primordiis usque ad praesentia tempora, in Editiones archivii et bibliothecae s. f. metropolitani capituli Pragensis, op. XXV, Pragae 1931, str. 101-107.
