John Lubbock

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
John Lubbock
John Lubbock72.jpg
Narození 30. dubna 1834
Londýn
Úmrtí 28. května 1913 (ve věku 79 let)
Broadstairs
Národnost Angličané
Alma mater Eton College
Zaměstnavatel Londýnská univerzita (1872–1880)
Ocenění Huxley Memorial Medal (1900)
Prestwich Medal (1903)
Fellow of the Society of Antiquaries
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
člen Královské společnosti
Politické strany Liberální strana
Liberálně unionistická strana
Manžel(ka) Ellen Frances Hordern (od 1856)
Alice Augusta Laurentia Lane Fox-Pitt (od 1884)
Děti John Lubbock
Constance Mary Lubbock
Gertrude Lubbock
Amy Harriet Lubbock
Norman Lubbock
Rolfe Arthur Lubbock
Ursula Lubbock
Irene Lubbock
Harold Fox Pitt Lubbock
Captain Hon. Eric Fox Pitt Lubbock
Maurice Fox Pitt Lubbock
Capt. Hon. Eric Fox Pitt Lubbock
Rodiče John William Lubbock a Harriet Hotham
Příbuzní Frederic Lubbock[1], Nevile Lubbock[1] a Henry Lubbock[1] (sourozenci)
Funkce Member of the 20th Parliament of the United Kingdom (1870–1874)
Člen 21. parlamentu Spojeného království (1874–1880)
Člen 22. parlamentu Spojeného království (1880–1885)
prezident (Linného společnost v Londýně; 1881–1886)
Člen 23. parlamentu Spojeného království (1885–1886)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Lubbock (30. dubna 183428. května 1913) byl anglický bankéř, politik, archeolog a biolog. V letech 1870 a 1874 byl zvolen do britského parlamentu za Liberální stranu. Po splynutí liberálů se stranou Irish Home Rule (česky „irské domácí právo“) v roce 1886 přestoupil ke straně Liberal Unionist Party. V průběhu svého života byl zakládajícím členem a prezidentem několika organizací. V archeologii se proslavil vydáním učebnice Prehistoric Times, as Illustrated by Ancient Remains, and the Manners and Customs of Modern Savages, kde poprvé užil slov „paleolit“ a „neolit“. Jako biolog se zabýval etologií komunikace blanokřídlých. Jako první vyslovil myšlenku prvotního ateismu – neexistence náboženství v původních společnostech. Následuje fetišismus, totemismus, šamanismus a pohanství. Slabinou tohoto tvrzení byla jeho spekulativnost a chabá podloženost.

I když mají divoši nějaké myšlenky, jsou vždycky nesmyslné. Dělají všechno pro to, aby nemuseli myslet.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Kindred Britain.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]