Johann Urbanek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Johann Urbanek

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1884
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)
(Sjednoc. německá levice)

Narození 22. prosince 1834
Mikuleč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. dubna 1884
Mikuleč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Johann Urbanek (22. prosince 1834 Mikuleč[1][2]19. dubna 1884 Mikuleč[1][3][2][4]) byl rakouský a český politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako majitel dědičné rychty v Mikulči.[1] Od roku 1867 byl členem okresního zastupitelstva v Litomyšli. Zasedal i v okresním výboru. Zastupoval německé obce okresu.[2]

Angažoval se i ve vysoké politice. Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Čechách, obvod Litomyšl, Polička, Lanškroun atd. Poslancem byl až do své smrti v roce 1884.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Josef (sic) Urbanek, majitel dědičné rychty, bytem Mikuleč.[6]

Do parlamentu nastoupil jako ústavověrný poslanec.[7] Byl zvolen coby nezávislý kandidát a porazil dosavadního poslance za tento obvod, Julia Hanische poměrem 274:84 hlasům.[2] Ve volbách ho podpořili čeští i němečtí voliči tohoto etnicky smíšeného obvodu. Kandidatura Julia Hanische byla oběma etniky vnímána jako zvnějšku vnucená.[8] V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[9] Později byl členem poslaneckého klubu Sjednocená německá levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů.[4]

Zemřel 19. dubna 1884. 29. března toho roku se vrátil z Vídně domů a stěžoval si na velké bolesti. Následujícího dne ho potkalo další neštěstí, když mu požár zničil velkou část jeho usedlosti. Brzy nato ulehl na lůžko se zánětem pobřišnice, kterému podlehl. Nechal po sobě vdovu a pět nezaopatřených dětí.[3][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 181. (německy) 
  2. a b c d e Abg. Urbanek. Prager Tagblatt. Duben 1884, čís. 111, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b Politování hodné neštěstí. Národní listy. Duben 1884, roč. 24, čís. 111, s. 2. Dostupné online. 
  4. a b Letzte Post. Vorarlberger Landes-Zeitung. Duben 1884, čís. 48, s. 2. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=512&size=45
  7. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  8. Budivoj. Červenec 1879, roč. 15, čís. 53, s. 2. Dostupné online. 
  9. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online.