Jistebnický kancionál
| Jistebnický kancionál | |
|---|---|
 Jistebnický kancionál ve vitríně | |
| Jazyk | čeština a latina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jistebnický kancionál je sbírka duchovních písní (v latině a zejména češtině) a českého liturgického chorálu z 20. let 15. století, neznámé provenience; významná památka husitského liturgického zpěvu, která obsahuje mj. píseň Ktož jsú boží bojovníci.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Knihu ve špatném stavu našel roku 1872 na půdě fary v Jistebnici u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře Leopold Katz, pozdější právník, mecenáš výtvarníků a podporovatel České akademie věd a umění. Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika Františka Palackého, který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze[1], v jehož knihovně se dosud nachází pod signaturou II C 7.
Podoba rukopisu
[editovat | editovat zdroj]Rukopis je psaný na papíře o 132 listech velikosti 31 × 21 cm. Jeho filigrán svědčí pro vznik ve 20. letech 15. století, napsali jej čtyři písaři, další ruce doplnily o málo později několik textů. Kodex je neúplný, chybí tři složky ze začátku, dále jednotlivé listy či části složek a konec poslední složky. Na několika místech jsou iniciály rukopisu zdobeny jednoduchými ornamentálními kresbami, jejichž autorem byl jeden z písařů. Jedinou figurální iniciálou, kterou maloval iluminátor, je úvodní N na foliu 10r s výjevem Seslání nebeské many[2]. Notace písní je dvojí: chorální česká a černá menzurální.
Obsah a význam
[editovat | editovat zdroj]Rukopis patří k nejvýznamnějším hudebním rukopisům pozdního středověku. Obsahuje české znění liturgických zpěvů, duchovních a dalších písní. Úvodní část tvoří graduál, navazuje sbírka písní, texty žalmů a dodatky. Nejrozsáhlejší oddíl tvoří zpěvy a texty oficia hodinek, po nich následují zpěvy misálu a v závěru sbírka liturgických i neliturgických textů. Kancionál se proslavil písněmi Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské. Jejich autorem je Jan Čapek z Tábora.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Encyklopedie knihy
- ↑ Pavel Brodský: Katalog iluminovaných rukopisů Knihovny Národního muzea. NM Praha Praha 2000
Edice
[editovat | editovat zdroj]- Anežka Vidmanová, Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 1 - Graduale (Monumenta liturgica bohemica 2), Brno, L. Marek 2005, ISBN 80-86263-56-8
- Hana Vlhová-Wörner, David Holeton (eds.), Jistebnický kancionál 2 - Cantionale (Monumenta liturgica bohemica 3), Brno, L. Marek 2019, ISBN 978-80-87127-98-8
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 238–251.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. S. 566–567.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebnický kancionál na Wikimedia Commons - Repertoár skupiny WEYTORA
- Hana Vlhová-Worner. Co snad nevíte o starší české hudbě - VII. PRAVDA O JISTEBNICKÉM KANCIONÁLU Archivováno 12. 9. 2018 na Wayback Machine.
