Jindřich Snopek
Jeho Milost Jindřich Snopek O.Cist. | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Zasvěcený život | |
Institut | cisterciáci |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | květen 1676 světitel Jan Bedřich z Valdštejna |
Osobní údaje | |
Datum narození | 1651 |
Místo narození | Bavorovice |
Datum úmrtí | 18. července 1709 (ve věku 57–58 let) |
Místo úmrtí | Sedlec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jindřich Snopek O.Cist. (1651 Bavorovice – 18. července 1709 Sedlec) byl převor kláštera ve Zlaté Koruně a opat kláštera v Sedlci u Kutné Hory.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jindřich Snopek se narodil v Bavorovicích na Českobudějovicku chudým manželům, osleplému rolníkovi Jiřímu a jeho manželce Dorotě. Pocházel z 11 dětí.[1] Do základní školy chodil v Hosíně, dál studoval na jezuitském gymnáziu v Českém Krumlově. Jako dvacetiletý vstoupil do cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Dne 8. září 1672 zde složil sliby.[2]
Dne 1. listopadu 1674 nastoupil studium na řádové koleji sv. Bernarda při Arcibiskupském semináři v Praze. Ještě za studia, v květnu 1676, přijal ve kostele křižovníků s červenou hvězdou z rukou pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna kněžské svěcení.[2]
Po dokončení studia se vrátil 1. září 1678 do Zlaté Koruny, v říjnu 1679 byl krátce administrátorem farnosti v Křemži. Dne 15. května 1680 ho opat Matěj Ungar jmenoval převorem kláštera ve Zlaté Koruně. Zde také vyučoval filosofii a teologii. V roce 1683 se stal představeným pražské koleje sv. Bernarda.
Obnova chrámu v Sedlci
[editovat | editovat zdroj]Dne 13. září 1685 byl Snopek zvolen opatem sedleckého kláštera. Od vypálení husity v roce 1421 až do počátku 18. století se klášterní kostel nacházel v troskách. Snopek se stal jeho obnovitelem, od něj vyšel impuls k celému projektu a byl to on, kdo usiloval o jeho maximální kvalitu.[2] Restauraci kostela zahájil v roce 1700 pražský stavitel Pavel Ignác Bayer. Nejprve bylo potřeba zabezpečit torzo gotické stavby. V červenci 1702 byl kostel zastřešen. Možná ještě téhož roku však Bayerovo místo převzal Jan Blažej Santini-Aichel. S jeho příchodem nabyla restaurace sedleckého kostela zásadně jiných kvalit.[2] Santini chtěl, aby byl chrám ještě krásnější než v minulosti. Jeho inspirací byla svatovítská katedrála a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.
Do roku 1705 byly hlavní loď, chór a transept zaklenuty valenou klenbou. Snopek se dále zabýval freskovou výzdobou chrámu. Žádost o vysvěcení chrámu byla podána na podzim roku 1709, Snopek už se ho tedy nedožil, neboť zemřel v létě toho roku. Je pohřben v kapli Čtrnácti sv. Pomocníků v sedleckém klášterním kostele.[2]