Jiří Karásek ze Lvovic
| Jiří Karásek ze Lvovic | |
|---|---|
 Jiří Karásek ze Lvovic, asi 1930 | |
| Rodné jméno | Josef Karásek |
| Narození | 24. leden 1871 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. březen 1951 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
| Pseudonym | Emil Remy |
| Témata | poštovnictví, editace, literatura, literární kritika, výtvarná kritika, překlad a sběratelství |
| Literární hnutí | Dekadence |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek[1], podle jiných zdrojů „vlastním jménem“ Jiří Antonín Karásek[2] nebo „občanským jménem“ Josef Jiří Antonín Karásek[3] (24. ledna 1871 Smíchov, Praha – 5. března 1951 Praha) byl český básník, spisovatel a kritik. Jeho první díla byla napsána pod vlivem naturalismu,[zdroj?] později začal tvořit dekadentně a stal se předním představitelem tohoto směru. Jako kritik používal impresionistických postupů.
Uspořádal také pražské poštovní muzeum, byl také sběratel drobné grafiky, působil v časopisu Český bibliofil. Zajímal se o okultismus a byl členem české společnosti hermetiků Universalia.
Přídomek ze Lvovic ke svému připojil na základě svého tvrzení, že je potomkem hvězdáře ze 16. století, Cypriána Lvovického ze Lvovic, což souviselo se zálibou dekadentů ve vzývání aristokracie.
Životopis
Po ukončení studia na gymnáziu v Praze pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. Po roce 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu.
V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. V následujícím roce se v červnovém čísle časopisu Karásek poprvé v českých dějinách pokusil o veřejnou obhajobu homoerotického cítění, což bylo jeho osobní téma. Za první republiky postupně vydával dva "listy pro sexuální reformu" - Hlas a Nový hlas.[4]
Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu (48 000 svazků[5]) a sbírku slovanského umění a grafiky (40 000 položek). Roku 1922 tuto tzv. Karásovu galérii věnoval Československé obci sokolské, která sídlila v Tyršově domě v Praze, s podmínkou, že ji bude do konce života spravovat. Od roku 1954 je součástí Památníku národního písemnictví sídlícím na pražském Strahově.[1]
Byl také spisovatelem, autorem řady básní i próz. Některé z jeho románů jsou nyní řazeny do literatury science fiction[6]. Zemřel téměř zapomenutý v Praze roku 1951 na zápal plic.
Po celý život vášnivě sbíral obrazy z celého světa a jeho sbírka je dodnes největší sbírkou moderních obrazů v celé Evropě. Později byla zestátněna a vystavena v českých muzeích.
Dílo
- Zazděná okna (1894)
- Sodoma (1895) – byla cenzurou zakázána a vyšla znovu až o deset let později po interpelaci sociálnědemokratického poslance Josefa Hybeše ve vídeňském parlamentu
- Kniha aristokratická (1896) - nové vydání těch básní ze sbírky Sodoma, které nebyly zabaveny cenzurou
- Sexus necans (1897)
- Gotická duše (1900, přepracované vydání 1905 a 1921)
- Romány tří mágů: Román Manfreda Macmillena (1907), Scarabaeus (1908), Ganymedes (1925)
- Ztracený ráj (1938)
- Zplozenci pekla (1940) přepracovaný román Josefa Jiřího Kolára
Odkazy
Reference
- ↑ a b Lexikon české literatury 2/II K–L. Praha: Academia, 1993. S. 664.
- ↑ Česká literatura od počátků k dnešku. Praha: NLN, 1998. S. 409 a 1006.
- ↑ Novák, J. V., NOVÁK, A. Přehledné dějiny literatury české. S. 921.
- ↑ LISHAUGEN, Roar: Nejistá sezóna jiné literatury, Dějiny a současnost, č. 12/2007. (online)
- ↑ Katalog online: http://nris.nkp.cz/Katalog.aspx?sigla=ABE336&katkey=PNPKKG
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Karásek ze Lvovic, Jiří, s. 112.
Literatura
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 126–128.
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 574.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/II. K–L. Praha: Academia, 1993. 597–1377 s. ISBN 80-200-0469-6. S. 664–667.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 41.
- ZÁVADA, Vilém. Chvíli u Jiřího Karáska ze Lvovic (rozhovor). Rozpravy Aventina. 1930, roč. 6, čís. 4, s. 37. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Karásek ze Lvovic
- Video o Karáskovi a Karáskově galerii
- Karáskova galerie
- Video o Karáskově galerii (2 minuty, odkaz dole na stránce)
