Jeronim Tišljar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeronim Tišljar
Narození1963 (60–61 let)
Záhřeb
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísklářský výtvarník, designér
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jeronim Tišljar (* 1963, Záhřeb) je chorvatský sklářský výtvarník a designér, který vystudoval u prof. Stanislava Libenského na VŠUP v Praze a později spolupracoval jako designér s řadou českých skláren.[1]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeronim Tišljar absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Záhřebu a v letech 1983-1989 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde byl jedním z posledních žáků prof. Stanislava Libenského. Po studiích se vrátil do Chorvatska a jako designér navrhoval např. nápojové soupravy pro vídeňskou firmu J. & L. Lobmeyr nebo rakouskou (dříve českou) firmu Riedel.[2] Spolupracoval také s českými sklárnami v Harrachově, s firmou Crystalex Nový Bor nebo hutí Beránek ve Škrdlovicích. Jeho díla jsou v řadě soukromých sbírek a vlastní je např. bývalý francouzský president Chirac, Thorvald Stoltenberg, Karel Schwarzenberg nebo Bill Clinton.

Kromě vzorů pro malosériovou výrobu skla je jeho dílem i design obalového skla pro záhřebskou firmu Badel 1862 nebo bohoslužebné předměty. Ve spolupráci s architekty navrhl také vitráže (Chorvatský parlament, Chorvatský státní archiv, kostel Panny Marie osvobozené v Záhřebu, kaple františkánek Neposkvrněné Panny Marie v Šibeniku), dále sochařské prvky, osvětlení nebo monumentální památník obětem občanské války na záhřebském hřbitově Mirogoj, tvořený pětimetrovými sloupy z taveného skla (spoluautor Jan Frydrych).[1]

Autorské výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 Galerija Mala, Zagreb
  • 2002 Galerija Ars Temporis, Klagenfurt
  • 2004 Staklo, Glyptoteka Zagreb (s J. Frydrychem)
  • 2005 Izložba "Staklo" J. Frydrycha i J. Tišljara, Gradskij Muzej Varaždin
  • 2007 Staklo, Stará městská radnice, Split (s J. Frydrychem)[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]