Jelizaveta Bykovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jelizaveta Bykovová
Bykowa,Jelisaweta.jpeg
Země Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Narození 4. listopadu 1913
Bogoljubovo, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí 8. března 1989 (ve věku 75 let)
Moskva, Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Tituly Mistryně světa (1953-6) a (1958-62),
WIM (1950), IM (1953), WGM (1976)

Jelizaveta Ivanovna Bykovová (rusky Елизаве́та Ива́новна Бы́коваJelizaveta Ivanovna Bykova; 4. listopadu 1913, Bogoljubovo8. března 1989, Moskva) byla ruská a sovětská šachistka, v pořadí třetí žena, která si po Věře Menčíkové a Ljudmile Ruděnkové vybojovala titul mistryně světa v šachu (titul držela v letech 19531956 a 19581962).[1][2][3] Byla první ženou, která dokázala titul znovu získat poté, co jej ztratila. Pocházela z venkovské rolnické rodiny, od roku 1925 žila v Moskvě.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 jí byl udělen titul WIM a po zisku titulu Mistryně světa titul IM.[2] Roku 1976FIDE udělila titul WGM.[2]

Soutěže jednotlivkyň[editovat | editovat zdroj]

Na ženském šachovém přeboru Moskvy v roce 1937 skončila třetí a v roce 1938 a 1939 tento přebor vyhrála.[3] Největších šachových úspěchů pak Bykovová dosáhla po druhé světové válce. Roku 1945, 1946, 1951 a 1952 opět vyhrála přebor Moskvy, v letech 1947, 1948 a 1950 se stala šachovou mistryní Sovětského svazu.[3]

Mistrovství světa žen[editovat | editovat zdroj]

Na turnaji o titul mistryně světa v šachu, který se konal na přelomu let 1949-1950 v Moskvě skončila společně s Valentinou Borisenkovou na třetím a čtvrtém místě (zvítězila Ljudmila Ruděnková a druhá byla Olga Rubcovová.[1][4][5] Roku 1950FIDE udělila titul mezinárodní mistryně.[2]

Roku 1952 vyhrála turnaj kandidátek v Moskvě[6][7] a získala tak právo střetnout se s Ljudmilou Ruděnkovou o nejvyšší ženský šachový titul. V tomto zápase roku 1953 v Leningradě zvítězila 7:5 (=2) a stala se mistryní světa v šachu.[1][4][8]

Roku 1955 vyhrála kandidátský turnaj v Moskvě Olga Rubcovová[9] a protože Ruděnková měla po prohraném zápase o titul právo na odvetu, střetli se Ruděnková, Rubcovová a Bykovová roku 1956 v Moskvě v trojzápase, ve kterém Rubcovová zvítězila a Bykovová tak přišla o titul.[1][4][10]

Bykovové se však titul podařilo získat zpátky roku 1958 v odvetném zápase s Rubcovovou, ve kterém v Moskvě zvítězila 7:4 (=3). Ještě po šesté partii prohrávala 1:3(=2), pak však vyhrála šest partií za sebou a její soupeřka již stav zápasu nedokázala zvrátit.[1][4][11]

Svůj titul Bykovová ještě obhájila na přelomu let 1959-1960 v Moskvě v zápase s Kirou Zvorykinovou, která vyhrála kandidátský turnaj v Plovdivu.[12] V zápase Bykovová především díky drtivému závěru zvítězila 6:2 (=5).[1][4][13]

O titul Bykovová definitivně přišla roku 1962 v zápase s Nonou Gaprindašviliovou. Ta nejprve vyhrála kandidátský turnaj ve Vrnjačke Banje[14] a pak v Moskvě Bykovovou zcela jasně porazila 7:0 (=4). [1][4][15] K boji o titul se Bykovová po jeho ztrátě již nikdy nedostala, když na turnaji kandidátek v Suchumi roku 1964 skončila až jedenáctá.[16]

Rok Turnaj Místo Body Partie Výhry Remízy Prohry Pořadí Počet účastnic
1949-1950 8. turnaj mistrovství světa v šachu žen Moskva 10,0 15 8 4 3 3.-4. 16
1953 Zápas o titul s Ljudmilou Ruděnkovou Leningrad 8,0 14 7 2 5 1. 2
1956 Trojzápas o titul s Rubcovovou a Ruděnkovou Moskva 9,5 16 6 7 3 2. 3
1958 Zápas o titul s Olgou Rubcovovou Moskva 8,5 14 7 3 4 1. 2
1959-1960 Zápas o titul s Kirou Zvorykinovou Moskva 8,5 13 6 5 2 1. 2
1962 Zápas o titul s Nonou Gaprindašviliovou Moskva 2,0 11 0 4 7 2. 2
1964 Turnaj kandidátek Mistrovství světa v šachu žen 1964 Suchumi 8,0 17 6 4 7 11. 18

Soutěže družstev[editovat | editovat zdroj]

S družstvem Moskvy se šestkrát účastnila Mistrovství Sovětského svazu družstev v šachu v letech 1948, 1951, 1955, 1958, 1959 a 1960. Třikrát soutěž s družstvem Moskvy vyhrála v letech 1948, 1958 a 1959. V letech 1948 a 1951 dosáhla největšího úspěchu v této soutěži, když obsadila individuální první místo na první ženské šachovnici[17][18]

Na Sovětském šachovém poháru klubů reprezentovala v roce 1952 tým Iskry na druhé ženské šachovnici a v roce 1961 tým Burevestniku na první ženské šachovnici. V obou případech její družstvo soutěž vyhrálo.[17]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Bykovová byla rovněž šachovou spisovatelkou. Napsala například tyto knihy:[3]

  • Cоревнования на первенство мира по шахматам среди женщин (1955, Střetnutí o ženský titul mistra světa v šachách)
  • Вера Менчик (1957, Věra Menčíková)
  • Советские шахматистки (1957, Sovětské šachistky).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Ivan Chalupa: Historie šachu, LIKA KLUB, Praha 2012, str. 152-153
  2. a b c d Jeremy Gaige: Chess Personalia: A Bibliography. Jefferson, North Carolina: McFarland 2005, str. 38
  3. a b c d Malá encyklopedie šachu, Olympia, Praha 1989, str. 52
  4. a b c d e f Malá encyklopedie šachu, Olympia, Praha 1989, str. 248
  5. World Chess Championship (women): 1949-50 Title Tournament
  6. World Chess Championship (women): 1952 Candidates Tournament
  7. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1952/11/19/6.png
  8. World Chess Championship (women): 1953 Title Match
  9. World Chess Championship (women): 1955 Candidates Tournament
  10. World Chess Championship (women): 1956 Triangular Title Match
  11. World Chess Championship (women): 1958 Title Match
  12. World Chess Championship (women): 1959 Candidates Tournament
  13. World Chess Championship (women): 1959-60 Title Match
  14. World Chess Championship (women): 1961 Candidates Tournament
  15. World Chess Championship (women): 1962 Title Match
  16. World Chess Championship (women): 1964 Candidates Tournament
  17. a b OlimpBase - Bykova, Elizaveta - historické statistiky
  18. Team Championships of USSR (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mistryně světa v šachu
Předchůdce:
Ljudmila Ruděnková
19531956
Jelizaveta Bykovová
Nástupce:
Olga Rubcovová
Mistryně světa v šachu
Předchůdce:
Olga Rubcovová
19581962
Jelizaveta Bykovová
Nástupce:
Nona Gaprindašviliová