Přeskočit na obsah

Jekatěrina Gavrilovna Čislovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jekatěrina Gavrilovna Čislovová
Narození21. září 1846
Petrohrad
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí13. prosince 1889 (ve věku 43 let)
Krym
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Povoláníbaletka
Partner(ka)Nikolaj Nikolajevič
DětiOlga Nikolajevna Nikolajeva
Vladimír Nikolajevič Nikolajev
Kateřina Nikolajevna Nikolajevna
Nikolaj Nikolajevič Nikolajev
Galina Nikolajevna Nikolajeva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jekatěrina Gavrilovna Čislovová (21. září 1846 Petrohrad13. prosince 1889 Krym) byla ruská baletka a milenka ruského velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, kterému porodila pět dětí.

Jekatěrina Čislovová se narodila 21. září 1846 jako dcera Gabriela Čislova. Stala se tanečnicí v Imperiálním baletu. Byla bezkonkurenční partnerkou známého Felixe Kschessinskyho v polské mazurce.

V polovině šedesátých let se do ní zamiloval třetí syn ruského cara Mikuláše I. Nikolaj Nikolajevič a stali se milenci. Otevřený poměr velkokníže udržoval i přesto, že byl ženatý, což způsobilo velký skandál. Instaloval ji v módním domě situovaném přímo naproti jeho vlastnímu paláci v hlavním městě. Když Čislovová chtěla, aby ji navštívil, zapálila dvě svíce a položila je na okenní parapet, odkud je mohl velkokníže vidět ze své pracovny. V roce 1868 mu Jekatěrina porodila první z jejich pěti společných dětí.

Car Alexandr II. radil svému bratrovi, aby byl diskrétnější, a tak pár odcestoval na San Remo a na Krym. V roce 1881 odešla Nikolajevova manželka, Alexandra Petrovna Oldenburská, do kyjevského kláštera. Když se Jekatěrina Čislovová vzdala taneční kariéry, začala se obávat o blaho svých dětí v případě, že by se s Nikolajem něco stalo, a prosila ho, aby se postaral o ni a jejich rodinu. 8. prosince 1882 zařídil car Alexandr II. změnu třídy pro Jekatěrinu na venkovskou šlechtu a nemanželští potomci páru obdrželi příjmení Nikolajev.

Protože se Nikolaj nemohl rozvést, doufal, že přežije svou manželku a s milenkou se ožení. Jekatěrina však náhle 13. prosince 1889 na Krymu zemřela. Pohřbena byla v petrohradském klášteře svatého Sergeje pod jménem Jekatěrina Gavrilovna Nikolajeva. Velkokníže Nikolaj ji přežil o pouhé dva roky. Oba jejich synové byli v roce 1894 přijati mezi ruskou šlechtu.

Jekatěrina Čislovová porodila velkoknížeti pět nemanželských dětí:

  • Olga Nikolajevna Nikolejeva (10. června 1868 – 31. srpna 1950) – provdala se za generálporučíka prince Michajla Michajloviče Cantacuzena (1858–1927), měla s ním dvě dcery, po revoluci rodina žila ve Francii.
  • Vladimír Nikolajevič Nikolajev (4. června 1873 – 28. ledna 1942) – od roku 1893 byl pobočníkem cara Mikuláše II., po revoluci žil v Paříži, měl pět dětí ze čtyř manželství, jeho potomci žili v jižní Francii, Quebecu a Finsku. Pouze dcera Galina (1897–1971) zůstala v Sovětském svazu - se svým manželem, plukovníkem Alexandrem Nikolajevičem Gotovskym, který byl v roce 1937 zastřelen. Pár měl tři syny: Rostislava (1922–1991), Sergeje (1924–1946) a Jiřího (1927–1932); potomci nejstaršího z nich žijí v Moskvě.
  • Kateřina Nikolajevna Nikolajeva (1874–26. ledna 1940) – provdala se za Nikolaje Koreva a Ivana Persianiho. Žila v Bělehradě, kde také zemřela.
  • Nikolaj Nikolajevič Nikolajev (16. dubna 1875 – 9. ledna 1902) – byl pobočníkem svého nevlastního bratra velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče. Oženil se s Olgou Dmitrijevnou Zabotkinou (1871-1925), se kterou měl dvě dcery. Po jeho smrti se vdova provdala za jeho staršího bratra Vladimíra.
  • Galina Nikolajevna Nikolajeva (28. ledna 1877 – 3. srpna 1878) – zemřela v dětství.

Životy dětí Jekatěriny Čislovové

[editovat | editovat zdroj]

Pouze nejmladší z dětí Jekatěriny Čislovové, dcera Galina, zemřelo v dětství. Ostatní čtyři děti matku přežily. Otec je dobře zaopatřil a v roce 1882 jim zařídil příjmení Nikolajev.

Nejstarší dcera Olga, která byla podobná svému dědečkovi, caru Mikuláši I., se v roce 1892 provdala za prince Michajla Michajloviče Cantacuzena (1858–1927). Měli spolu dvě dcery: princeznu Irenu Cantacuzenu (1895–1945) a princeznu Olgu Cantacuzenu (1899–1983). Po Ruské revoluci žila Olga s rodinou ve Francii.

Nejstarší syn Vladimír se dal na vojenskou kariéru. V roce 1899 vstoupil do pluku jezdectva. V roce 1913 byl pobočníkem cara Mikuláše II. Během první světové války velel jízdnímu pluku. Čtyřikrát se oženil, se svou první manželko Věrou Popovou se rozvedl v roce 1907. Po smrti druhé manželky Eleonory Lencione v roce 1913 se oženil s vdovou po mladším bratrovi, Olgou Zabotkinou. Přežil ruskou revoluci a usadil se ve Francii, Olga však zůstala pozadu a během hladomoru v Sovětském svazu zemřela. V exilu se Vladimír oženil s Olžinou sestrou Marinou Zabotkinou.

Druhá dcera Kateřina Nikolajevna měla se svým prvním manželem Nikolajem Korevem jednu dceru. Po rozvodu se v roce 1914 provdala za Ivana Alexandroviče Persianiho, který pracoval na ruské ambasádě v Římě. Po revoluci v Rusku žila Kateřina v exilu. Zemřela v Bělehradě během druhé světové války.

Nejmladší syn Nikolaj Nikolajevič se dal na vojenskou kariéru pod vedením svého strýce Michaila Nikolajeviče Ruského a nakonec se stal jeho pobočníkem. V roce 1894 byl spolu se starším bratrem Vladimírem přijat mezi ruskou šlechtu. Oženil se s Olgou Zabotkinou, se kterou měl dvě dcery. Nikolaj zemřel mladý a jeho vdova se provdala za jeho staršího bratra. Obě jeho dcery emigrovaly do západní Evropy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Chislova na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]