Jaroslav Perner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Perner
Narození28. března 1869
Týnec nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. června 1947 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípaleontolog a geolog
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Perner, křtěný Jaroslav Václav(28. března 1869 Týnec nad Labem[1]9. června 1947 Praha) byl český geolog a paleontolog, zakladatel české paleontologické školy.[2][3]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Ovlivnil ho jeho strýc, významný český geolog Antonín Frič, který ho také učil na Karlově univerzitě. Na studiích strávil nějaký čas i na univerzitách v Birminghamu a Tübingenu. Poté si vyzkoušel terénní výzkum v Německu, Francii, Švédsku, Norsku a Ruské říši (zejména na Uralu). Od roku 1892 byl asistentem v Českém geologickém muzeu. Byl též člen redakční rady geologického německého časopisu Geologisches Centralblatt, pravidelně publikoval též v českém Věstníku české akademie. Od roku 1892 také pracoval jako kustód a posléze jako kurátor v Národním muzeu, kde především konzervoval fosilie v oddělení Barrandeum. Roku 1927 byl jmenován řádným profesorem paleontologie na Univerzitě Karlově.[4]

Navázal na dílo Joachima Barranda, jehož monumentální Système silurien du center de la Bohème dokončoval a doplňoval. Jako geolog se zabýval zejména silurským a devonským obdobím v české kotlině (Miscellanea silurica Bohemiae, 1901; Études sur les graptolites de Bohême, 1894-1899; Der jetzige Standpunkt der Hercynfrage, 1899). Jako paleontolog se věnoval hlavně plžům.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]