Jaromír Dadák
| Jaromír Dadák | |
|---|---|
 parte Jaromíra Dadáka | |
| Základní informace | |
| Narození | 30. května 1930 Znojmo  Československo |
| Úmrtí | 27. prosince 2019 (ve věku 89 let) Praha Česko |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, hudebník, folklorista, hudební režisér, redaktor a hudební žurnalista |
| Členem skupin | Svaz českých skladatelů a koncertních umělců |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaromír Dadák (30. května 1930 Znojmo – 27. prosince 2019 Praha)[1] byl český hudební skladatel a dirigent.
Život
[editovat | editovat zdroj]Na hudební škole ve Vsetíně se vzdělával ve hře na klavír a hudební teorii u Janáčkova žáka Stanislava Mráze, po němž převzal na jeden rok vedení sboru reálného gymnázia ve Vsetíně, kde studoval. Na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně místo původně zamýšleného studia hry na klavír studoval v letech 1950–1956 dirigování[2] u Františka Stupky, Bohumíra Lišky a Břetislava Bakaly a současně byl soukromým žákem Miloslava Ištvana ve skladbě. Kromě toho začal sbírat lidové písně na Valašsku, stal se spoluzakladatelem a externím dirigentem Brněnského rozhlasového souboru lidových nástrojů a krátce i šéfdirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V letech 1956–63 byl zaměstnán jako redaktor pro lidovou píseň a hudební režisér Československého rozhlasu v Ostravě, kde založil dva folklorní soubory a Ostravský rozhlasový orchestr, jehož byl dirigentem. Poté byl tajemníkem ostravského tvůrčího centra Svazu československých skladatelů (1967–69), ředitelem státního symfonického orchestru Moravská filharmonie v Olomouci (1969–71), spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Slezského souboru Heleny Salichové (1977), členem výboru Českého hudebního fondu (1993–95), členem výboru Ochranného svazu autorského (1995–99), předsedou Společnosti českých skladatelů, náležející do Asociace hudebních umělců a vědců (1993–98) a posléze managerem a dramaturgem hudebního festivalu Dny soudobé hudby Praha (1995–2000).
Pro svou politickou orientaci byl v době komunistického režimu, s výjimkou let 1967–71, jako umělec diskriminován. V letech 1955–56 byl závozníkem a potom horníkem na dole v Milíně u Příbrami, v letech 1974–79 pracoval jako úpravář vody a strojník ve vodárně v Ostravě – Nové vsi a v letech 1981–91 žil na Slovensku, kde spolupracoval s předními folklorními soubory.[3] Folklór i jeho zpracování byly žánry komunistickou estetikou hodnocené jako pozitivní.
Byl uznávaným znalcem a aranžérem moravských a později slovenských lidových písní a folklorní vlivy se projevují i v mnoha z jeho několika desítek komorních a orchestrálních skladeb, z nichž byly v domácích soutěžích oceněny symfonická báseň Už nikdy více (1960), varhanní skladba Per aspera ad astra (1972), cyklus moravských lidových písní v úpravě pro dětský sbor Kole májky táncujce a folklórní skladba Na horách, na dolách (1981).[4] Jeho poslední skladbou je Modlitba pro smíšený sbor na text písně Hospodine, pomiluj ny (2014).[5] Jeho manželka, klavíristka, cimbálistka a pedagožka Ludmila Dadáková (narozena 23. ledna 1940), byla inspirátorkou a interpretkou Dadákových cimbálových skladeb.[6]
Hudební dílo
[editovat | editovat zdroj]Orchestrální skladby
[editovat | editovat zdroj]- Už nikdy více – symfonická báseň podle básně Mobilizace F. Halase (1959)
- Koncert – symfonie pro klavír a velký orchestr (1960)
- Concertino pro cimbál a malý orchestr (1965)
- Koncert pro klavír na čtyři ruce a velký orchestr (1972)
- Koncert pro violu a malý orchestr (1976)
- Sonata Corta pro komorní smyčcový orch. (1977)
- Koncert pro tubu a malý orchestr (1982)
- Benedictum k miléniu sv. Vojtěcha pro velký orchestr (1996)
Komorní skladby
[editovat | editovat zdroj]- Tři studie pro klavír a bicí nástroje (1965)
- Partita pro housle, klarinet a klavír (1965)
- Čtyři koncertní etudy pro cimbál (1967)
- Per aspera ad astra, pro varhany (1971)
- Čtyři miniatury (Pozdrav z Beskyd) pro cimbál (1975)
- Musica Gioccosa pro housle, klarinet, violoncello a klavír (1980)
- Sonáta pro cimbál (1980)
- Sonáta pro housle a klavír (1989)
- Čtyři skrovné pocty, pro fagot a smyčcové trio (1991)
- Ludi (Hry) pro smyčcové kvarteto a varhany (1991)
- Sonáta pro violoncello (1992)
- Proměny pro hoboj, klarinet, fagot a klavír (1994)
- Sonáta pro klavír (1994)
- Dvojsonáta pro violoncello a klavír (1995)
- Capriccio pro klavír (1997)
- Balada pro klavír (1997)
- Terzetto piccolo per due (Boemi di Praga), pro basklarinet a klavír s bicími nástroji (1998)
- Exclamatio ad astra, pro varhany (2000)
- Hudba pro radost, pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2001)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zdeňka Kuchyňková: Ve věku 89 let zemřel.... Český rozhlas. 28. 12. 2019. Dostupné online.
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 147.
- ↑ SALICHOVÉ, Slezský soubor Heleny. Jaromír Dadák – Slezský soubor Heleny Salichové [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ MARTÍNKOVÁ, Alena (editor). Čeští skladatelé současnosti. 1. vyd. Praha: Panton, 1985. S. 50–51.
- ↑ Zemřel známý folklorista a skladatel Dadák. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Dadák na Wikimedia Commons
