Jaromír Rybák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jaromír Rybák
Jaromír Rybák
Narození 24. února 1952 (66 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání malíř, sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Rybák (* 24. února 1952, Plzeň) je český malíř, sochař a sklářský výtvarník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Členství ve spolcích

Pedagogické působení[editovat | editovat zdroj]

  • International Glass Workshop, Musée du Verre, Sars Potteries, France, 1987, 1997, 2003, 2006
  • Espase du verre, Montréal, Canada 1989
  • Sheridian college, Toronto, Canada 1989
  • School of glass, Barcelona, Spain, 1995, 1998
  • Aichi University, Japan, 2003
  • International Glass Workshop, University of Canberra, Australia 2001, 2005
  • The Studio, The Corning Museum of Glass, Corning, USA, 2006

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sklo[editovat | editovat zdroj]

Plastiky Jaromíra Rybáka mají schopnost fascinovat, ale i zneklidňovat a děsit. Oslňující nádhera světelných a barevných efektů skla je v autorových dílech spojená jak s tvarovou monumentalitou, tak i fantaskní bizarností.
Dominantním inspiračním zdrojem se Jaromírovi Rybákovi stal podmořský svět, tvorové z temných neznámých hlubin, hrůzní i nádherní, něžně pitoreskní zjevení i bezohlední ozubení dravci. Zrovna tak jako autorovy rybí přízraky mohou však vypadat i démoni, kteří vystupují z mnohdy ještě černějších hlubin lidské mysli.

Sklo a kov[editovat | editovat zdroj]

Výrazným autorským přínosem Jaromíra Rybáka do světa moderní skleněné plastiky je spojení skla s tak výrazově odlišným materiálem, jakým je kov – od devadesátých let především bronz. Autorovy plastiky z kovu a skla jsou podstatně méně početné, výjimečné a monumentálně působící solitéry.
Původní vymezení role kovu jako ryze konstrukčního prvku na počátku 80. let 20. století prošlo v autorově tvorbě koncepční proměnou do polohy s podstatně větší možností kreativity. Z kovu začaly vznikat složitě modelované části plastiky, svým výrazem tvořící kontrapost jednoduchému tvaru skla. Byly jimi mysteriózní pohyblivé vozíky, budící dojem příbuznosti s mechanismy Leonarda da Vinci. Následně autor vytvořil několik přízračných stolů – oltářů či věšteckých nádob se změtí propletených zoomorfních figur a rostlin. Jejich bizarnost je záměrně provokativním protipólem materiálové nádhery skla, ve kterém se uplatňují efekty vnitřních shluků z bublin a barevných závojů.

Přelomovou prací ve smyslu sochařského uplatnění kovu je plastika Hatterie z roku 1996. Vzájemné role obou materiálů se v ní s konečnou platností vyrovnávají. Robustní a naturalisticky modelované bronzové torzo tajemného archaického tvora mimo dimenzi lidské existence protíná mohutný zářící broušený klín. Ten jako by byl symbolem nekonečné hlubiny plynoucího času.
Kov se stal v Rybákových plastikách rovnocenným partnerem skla po stránce výrazové i významové. Autorův způsob naturalistické a expresivní modelace se přenáší do forem kovu a sklo působí naopak jako zklidňující prvek. Modelované tvary z bronzu nabývají výrazu proměnné tvárnosti, vyjadřují monumentální dramatičnost. Sklo je nositelem nadčasového elementu, zážitku setkání s něčím vzácným a v podstatě neuchopitelným. Jaromír Rybák neopouští svůj smysl pro využití materiálové krásy skla, ale nestaví na ní smysl práce. V plastikách „Atlantů“ (Atlant s břečťanem, 1998, Safirínový Atlant,1999 - 2000) lze najít příznačně symbolickou paralelu krásného a tragického. Jindy je dekorativní charakter skla protiváhou syrovosti bronzu (např. Vodní kameny, 2000, Hladové kameny, 2001). Vyznění prací spojujících sklo a kov je v jejich sevřenosti možné vnímat jakoby o stupeň vážnější protipól sklářské tvorby, kde často dominuje poloha groteskní nevázané hry fantazie a kreativity. Protože však poloha svobodné tvorby bez hranic mezi vážným a nevážným je pro Jaromíra Rybáka vždy přirozenou souběžnou linií, není to zcela striktním pravidlem.

Monumentální tvorba[editovat | editovat zdroj]

Dosavadním vyvrcholením Rybákovy snahy o symbiózu skla a bronzu jsou tři rozměrově grandiózní práce. Mysteriózní, několikatunový Betlém (2000 – 2004) byl vytvořen do barokní kaple na zámku v Bezdružicích. Prostupuje jím tajemnost duchovního prožitku i mystika spojená s nekonečností vesmírného prostoru. Další výjimečnou prací je kruhová plastika – Stůl městských obzorů (2010) s uplatněním složité architektonické výstavby evokující podobu fantastické metropolis. Dosud poslední autorovou plastikou emotivně působivý Stůl rybích snů (2012), Jeho mohutnou čtvercovou deskou s motivy hejn ryb prostupuje vnitřní záře modrozeleného světla. Konstrukce nesoucí tuto „hladinu“ jako by byla vynesena z útrob legendárního Titanicu. Tvary jsou poznamenány obrůstáním organismy. Tak jako hlubina moře pozvolna přetváří vše původně lidské k obrazu svému.
Provázání skla a kovu v jednolitý celek s prvky napětí i výrazové monumentality je jedním ze zásadních autorsky originálních momentů, který přinášejí plastiky Jaromíra Rybáka do kontextu české i mezinárodní umělecké tvorby.

Malba a kresba[editovat | editovat zdroj]

Rybákova malířská tvorba se rozvíjí paralelně s jeho prostorovými realizacemi od 70. let. Jeho kresby někdy slouží jako předloha k pozdějšímu sochařskému ztvárnění (Tvor, 2015) nebo realizaci ve skle. Většina Rybákovy malířské tvorby je však výrazem autorovy volné imaginace a zachycuje asociace reálného světa s fantaskními tvory (Zlatá ryba, 2016) nebo používá přírodní jevy jako základ abstraktní malířské kompozice (Tornádo, 1991).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1979 Ateliérová cena, ateliér prof. S. Libenského, VŠUP Praha
  • 1981 Jungend Gestaltet, IHM Glaspreis, München
  • 1982 Coburger Glaspreis für moderne Glasgestaltung
  • 1992 Sklářská cena Praha '91, Praha, Heller Gallery Award

Zastoupení ve veřejných sbírkách[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 2001 Jaromír Rybák: Stvoření z bestiáře / Creatures from Bestiary, Východočeské muzeum, Pardubice
  • 2001 Jaromír Rybák, Galerie na Jánském Vršku, Praha
  • 2003 Jaromír Rybák, Chodovská tvrz, Praha
  • 2013 Jaromír Rybák: Cesty za skleněným grálem, Galerie Diamant Spolku výtvarných umělců Mánes, Praha
  • 2017 Jaromír Rybák: Sklo a obrazy, Galerie Kooperativy Praha

Společné (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1980 Užité umění 70/80. Sklo, kov, textil, nábytek, keramika., Moravská galerie v Brně
  • 1983 Prostor 2, Veletržní palác, Praha
  • 1984 Československé sklo '84: Umělecká sklářská tvorba, Valdštejnská jízdárna, Praha
  • 1986 Prostor 3, Všemina, vodní nádrž,
  • 1992 Souvztažnosti, Skleněná plastika a vitráže 1992, Dům umění města Brna
  • 1992/3 Festival českého a japonského skla 1992 - 1993, Mánes, Praha, Muzeum dekorativního umění Azabu, Tokio, Village of Glass, Hiroshima, Machida City Museum of Graphic Art, Tokio, Bohemia Glass Museum Karuizawa, Nagano
  • 2001 Stanislav Libenský a jeho škola, Národní technické muzeum, Praha
  • 2003 Čehu musdienu stikls, Galerija ASuna, Riga
  • 2005 Rubikon - B. Eliáš, J. Matouš, J. Exnar, J. Rybák, I. Křen, Galerie Diamant, Praha
  • 2007 Jubilanti Mánesa 2007, Galerie Diamant, Praha
  • 2007 Skláři Mánesa a jejich hosté, Galerie Diamant, Praha
  • 2008 Členská výstava SVU Mánes, Galerie Diamant, Praha
  • 2009 Crossing borders, Glasmuseet Ebeltoft, Ebeltoft
  • 2009 FIGURA: Skupina Rubikon, Galerie Diamant, Praha
  • 2009 Rubikon: Sklo, obrazy, grafika, Galerie Aspekt, Brno
  • 2012/13 Vše nejlepší! České sklářské umění, Uměleckoprůmyslové museum, Praha

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Rybák: Skulpturen aus Glas, 1989, kat. 24 s., Essener Glasgalerie
  • Jaromír Rybák: Stvoření z bestiáře / Creatures from Bestiary, 2001, Křen I, kat. 40 s., Východočeské muzeum, Pardubice
  • Festival českého a japonského skla 1992 - 1993, 1992, Čiháková-Noshiro V a kol., kat. 112 s., Japonsko-český výbor
  • Souvztažnosti, Skleněná plastika a vitráže 1992, Medková J a kol., kat. 102 s., Dům umění města Brna, ISBN 9788070090459
  • České sklo, 2001, Petrová S, 283 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha, ISBN 80-86010-44-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]