Přeskočit na obsah

Janine Jansenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Janine Jansenová
Základní informace
Rodné jménoJanine Jansen
Narození7. ledna 1978 (46 let)
Soest, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Žánryklasická hudba
Nástrojehousle, viola
Aktivní roky1997–
OceněníJohannes Vermeer Award (2018)
Manžel(ka)Daniel Blendulf
RodičeJan Jansen
PříbuzníDavid Jansen (sourozenec)
Webwww.janinejansen.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janine Jansenová, nepřechýleně Janine Jansen (* 7. ledna 1978 Soest, provincie Utrecht) je nizozemská houslistkaviolistka, která se systematickou hudební přípravou začala v šesti letech. Otec i oba bratři jsou také hudebníci. Matka je operní pěvkyně a sestra basisty Petera Kooye.

Manželem houslistky se stal švédský dirigent Daniel Blendulf. Dříve byl jejím partnerem houslista a dirigent Julian Rachlin.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Sólovou hudební kariéru zahájila roku 1997 v amsterdamské síni Concertgebouw. S Rotterdamskou filharmonií, řízenou Valerijem Gergijevem, účinkovala na japonském turné 2000. Následující rok vystoupila jako sólistka s Národním mládežnickým orchestrem Skotska a přednesla Brahmsův houslový Koncert pro housle a orchestr D dur (op. 77). Následující sezónu se představila s Londýnskými filharmoniky pod taktovkou Vladimira Ashkenazyho. Roku 2005 otevřela festival BBC Proms.[1]

V berlínském amfiteátru Waldbühne vystoupila před zaplněným hledištěm s Berlínskými filharmoniky (2005) a na losangeleském koncertu zahrála v koncertním sále Walta Disneyho po boku Filharmoniků Los Angeles (2008). S Newyorskou filharmonií, vedenou Lorinem Maazelem, koncertovala v Avery Fisher Hall, a před Filadelfským orchestrem, stejně jako Orpheus Chamber Orchestra, zahrála v Carnegie Hall.

K roku 2016 vystupovala s houslemi „Barrere“, vyrobenými ve Stradivariho dílně roku 1727, které byly zapůjčeny od Stradivariho společnosti v Chicagu.[2] Koncertovala také s houslemi „Baron Deurbroucq“, postavenými rovněž Stradivarim v roce 1727, jež vlastnila Mezinárodní houslařská společnost Bearových (Beare's International Violin Society).[3] V Utrechtu vytvořila vlastní festival komorní hudby. Roku 1998 se stala členkou tělesa interpretující komorní hudbu Spectrum Concerts Berlin. Mezi lety 2002–2004 pak byla zahrnuta do programového schématu New Generation Artists rozhlasové stanice BBC Radio 3, podporující rozvoj profesionální dráhy mladých talentovaopravaných hudebníků.

Se svým bývalým partnerem, litevským houslistou Julianem Rachlinem, spolupracuje při koncertech komorní hudby.[4]

  • 2003: Nizozemská hudební cena (Nederlandse Muziekprijs), udělovaná ministerstvem vzdělání, kultury a vědy,
  • 2004: Edison Public Award za debutové album,
  • 2005: Edison Public Award za album Vivaldiho,
  • 2006: Echo za album Vivaldiho v kategorii „nejlepší koncertní přednes hudby 18. století“,
  • 2006: Platinová deska za debutové album v Nizozemsku,[5]
  • 2007: Echo za nahrávku Mendelssohna/Brucha v kategorii „nejlepší koncertní přednes hudby 19. století“,
  • 2007: NDR Musikpreis,[5]
  • 2009: Instrumentální cena Královské filharmonické společnosti (Royal Philharmonic Society Instrumentalist Award),[6][5]
  • 2013: Echo Klassik,[7]
  • 2015: Cena Brémského hudebního festivalu (Bremer Musikfest-Preis)[8]

Výběr diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 2003: Janine Jansen (debutové album)[9]
  • 2005: Vivaldi – Die Vier Jahreszeiten[9]
  • 2007: Mendelsohn & Bruch – Violin Concertos[9]
  • 2007: Bach Inventionen BWV 772–786[9]
  • 2008: Tchaikovsky – Violin Concerto[10]
  • 2008: Beethoven & Britten Violin Concertos[11]
  • 2012: Prokofieff Violin Concerto No. 2
  • 2013: Bach Concertos
  • 2016: Brahms: Violin Concerto, Bartok : Violin Concerto No. 1

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Janine Jansen na anglické Wikipedii a Janine Jansen na německé Wikipedii.

  1. Janine Jansen [online]. [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  2. Stradivari Society — Home [online]. [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  3. Janine Jansen Archivováno 10. 6. 2015 na Wayback Machine., concertgebouworkest.nl, Ověřeno: 2015-06-10.
  4. Two fine violinists set aside competition for couplehood [online]. [cit. 2016-08-08]. Dostupné online. 
  5. a b c Offizielle Homepage der Künstlerin
  6. "Violinist Janine Jansen: The Genuine Article." Strings Magazine, July 2011
  7. echoklassik.de - Preisträger 2013 Archivováno 17. 6. 2014 na Wayback Machine. abgerufen am 8. Oktober 2013
  8. Musikfest Bremen - Musikfest-Preis an Janine Jansen Archivováno 26. 1. 2016 na Wayback Machine. abgerufen am 26. Januar 2016
  9. a b c d Inhaltsverzeichnis der CD. www.janinejansen.com [online]. [cit. 2017-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-31. 
  10. Tchaikovsky - Violin Concerto
  11. Dazu die Rezension von Werner Theurich, Violin Virtuosin Jansen: Unspielbar? Unfassbar!, in: Spiegel Online, 30. září 2009.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]