Jang Ču

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jang Ču
Narození 369 př. n. l.
Úmrtí 318 př. n. l. (ve věku 50–51 let)
Povolání filozof
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jang Ču (čínsky pchin-jinem Yáng Zhū, znaky zjednodušené 杨朱, tradiční 楊朱; 370 př. n. l.319 př. n. l.) byl staročínský filozof.

Podle Janga všechny události a jevy přírody a společnosti jsou podřízeny působení principu přirozené nezbytnosti, který charakterizoval jako osud. Vše podléhá zkáze a zničení, život vystřídá smrt, vznik zánik. Je třeba užívat a vychutnávat to, co existuje a nezatěžovat se myšlenkami na to, co bude po smrti, doporučoval Jang. Odmítal také společenskou angažovanost. Jeho filozofie bývá označována za individualistickou, což bylo v konfuciánské čínské tradici dosti neobvyklé a také to nebylo přijato (kritika Menciova). Byl také prvním čínským filozofem zabývajícím se problémem lidské přirozenosti, kterou nazýval sing (, přirozené sklony).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jang Ču na slovenské Wikipedii.