Jan Křtitel Drbohlav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veledůstojný pán
Jan Křtitel Drbohlav
Katedrální kapitula u sv. Štěpána v Litoměřicích
sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích
Mons. Jan Křtitel Drbohlav
Mons. Jan Křtitel Drbohlav
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 1834
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • kanovník katedrální kapituly v Litoměřicích (1862–)
Osobní údaje
Datum narození 28. března 1811
Místo narození Rovensko pod Troskami, Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 24. června 1877 (ve věku 66 let)
Místo úmrtí Litoměřice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní básník, hudební skladatel, překldatel a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Křtitel Drbohlav (28. března 1811 Rovensko[1]24. června 1877 Litoměřice[2]) byl český římskokatolický duchovní, hudební skladatel, překladatel, pedagog, básník, teolog, historik, konzistorní kancléř a sídelní kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích v letech 18621877.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z obce Týn (dnes část Rovenska pod Troskami). Na kněze byl vysvěcen v roce 1834. Působil jako farář v Hrubém Jeseníku od roku 1847. Dále se stal okrskovým vikářem Nymburského okresu, osobním děkanem, konzistorním kancléřem, a od roku 1862 kanovníkem katedrální kapituly v Litoměřicích. K jeho činnostem patřila pedagogická práce - stal se školdozorcem[3] (školním inspektorem) a poradcem pedagogům v českých školách.

Kromě jeho církevní služby byl sběratelem duchovních zpěvů, historikem a překladatelem náboženské literatury z němčiny. Své poznatky, vlastní díla i sebraná díla publikoval v různých sbírkách písní a zpěvnících.

Jeho církevní zpěvy se pak objevily v Kancionálu (společný zpěvník českých a moravských diecézí) pod čísly písní: 072 (Lide můj, slyš nářek Pána svého, z roku 1855), 302 (Dokonáno jest, z roku 1841) a 515 (Jako dítky k Otci svému, z roku 1855). Texty byly psány v českém jazyce, přestože v době, kdy vznikly, žilo na Litoměřicku převážně obyvatelstvo německé národnosti.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Katolický zpěvník, vyd. Arcibiskupský seminář, Praha 1880.[4]
  • Básně, deklamace a písně z rozličných básníků národních pro dospělejší vlasteneckou mládež, vyd. 1861.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Rovensko pod Troskami
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Litoměřice-dóm
  3. PETERA Václav: Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964.
  4. Katolický zpěvník

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SIMAJCHL L.CIRKLE K. a spol. – ULMAN O., KANCIONÁL, společný zpěvník českých a moravských diecézí, Praha 2003, ISBN 80-86615-01-4
  • WERNISCH I., Zapadlo slunce za dnem, který nebyl / Zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní) in Z jiné historie české literatury (léta 18501940), Nakladatelství Petrov, Brno 2000, ISBN 80-7227-087-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]