Přeskočit na obsah

Jan Dolenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Dolenský
Jan Dolenský
Jan Dolenský
Narození19. června 1859
Trojánky Jesenný
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. února 1933 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánípřekladatel, učitel, spisovatel a redaktor
DětiAntonín Dolenský
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Dolenský, křtěný Jan Křtitel (19. června 1859 Trojánky[1] Jesenný - 2. listopadu 1933 Praha[2][3]), byl český pedagog, spisovatel, překladatel a publicista.

Jan Dolenský se narodil nedaleko obce Jesenný na samotě zvané Trojánky v rodině truhláře Josefa Dolenského a jeho ženy Anežky rodem Šourkové z Bozkova.[1][4] Obecnou školu navštěvoval v Jesenném a poté v letech 1871-1874 reálné gymnázium v Mladé Boleslavi. V dalším studiu pokračoval v Praze na učitelském ústavu, kde v roce 1878 maturoval a poté vyučoval na venkovských školách. V roce 1880 se vrátil[5] do hlavního města a zde na místních měšťanských školách rozvíjel vedle pedagogické i osvětovou a literární činnost. Současně přispíval do pedagogických časopisů a listů určených dětem a mládeži. V roce 1883 se oženil[4] s Barborou Jirouškovou a roku 1884 se jim narodil syn Antonín.

Od 1883 se věnoval učňovskému školství, působil na živnostenských pokračovacích školách, organizoval vzdělávací a výchovné kursy. V letech 1894/95–1897 působil jako redaktor jeho ilustrovaného beletristického dvouměsíčníku "Květy mládeže". V letech 1902–1921 byl až do důchodu ředitelem měšťanské dívčí školy na Novém Městě. V roce 1909 se účastnil pedagogického sjezdu v Bruselu, v roce 1910 se zasloužil o otevření Pedagogického ústavu v Praze a stal se spoluzakladatelem Bolzanova sirotčince. Jan Dolenský zemřel v Praze v únoru roku 1933 a pohřben byl v na Olšanech.

Rok po jeho smrti se na samotě Trojánky v Krkonoších konal pietní obřad. Rodáci a učitelé z širokodaleka odhalili na jeho rodném domku pamětní desku.

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • 1886 Přírodopisné obrázky společně s Bohumírem Paterou
  • 1888 Metodické výklady z oboru přírodopisného a přírodozpytného[6]
  • 1889 Z přírody
  • 1891 Dobroděj[7]
  • 1993 Jitřenka
  • 1894 Z našich i cizích krajův
  • 1898 Doma i v cizině
  • 1910 Praha ve své slávě i utrpení

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • 1885 V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních sto let, 1885, s. 89, 365
  • 2012 Slovník autorů literatury pro děti a mládež II. ( Čeští spisovatelé), Nakladatelství Libri, Praha

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]