Antonín Dolenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Antonín Dolenský
Narození 11. června 1884
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. prosince 1956 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání knihovník a spisovatel
Významná díla Nový velký ilustrovaný slovník naučný
Rodiče Jan Dolenský
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, sepsal Antonín Dolenský vyd. 1910

Antonín Dolenský (11. června 1884, Praha[1]20. prosince 1956, Praha) byl vrchní knihovník knihovny Národního muzea, bibliograf, historik umění a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Syn spisovatele a středoškolského učitele Jana Dolenského (1859-1933). Po maturitě na reálném gymnasiu v Praze studoval v letech 1904-1911 na Filosofické fakultě UK v Praze dějiny umění (K. Chytil), historii (Č. Zíbrt) a estetiku (O. Hostinský). R. 1914 obhájil rigorózní práci: Václav Hollar ve světle nových pramenů a výzkumů. Pracoval v knihovně Národního muzea, od r. 1904 jako písař a volontér, 1910 asistent, 1916-1927 knihovník, 1927-1939 vrchní knihovník, 1939-1941 rada v knihovně NM. Roku 1939 byl vězněn gestapem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl výtvarným redaktorem novin Samostatnost (1909-1911), 1912-1919 redaktorem umělecké revue Veraikon, 1913-1917 redaktorem uměleckého měsíčníku Dílo. Od roku 1911 člen literární sekce Uměleckého sdružení Sursum, 1926-1956 člen Spolku českých bibliofilů, aktivní člen Kruhu pro pěstování dějin umění. Za války byl redaktorem edic české klasické literatury Česká kronika a Růžový palouček v nakladatelství Františka Strnada.[2]

Psal různé publikace ze svého oboru, vedle toho také připravil k vydání Kupidovu střelu od Šimona Lomnického, Palackého dějiny, Trojánskou kroniku, výbor obrazů Karla Škréty, Kleychovu zprávu o vynálezu knihtisku, či Komenského Orbis pictus. Redigoval také Knižní kulturu doby staré i nové, nebo Haškovy sebrané spisy. Byl také hlavní redaktor prvorepublikové encyklopedie Nový velký ilustrovaný slovník naučný a byl v redakci Komenského slovníku naučného vydaného v druhé půli 30. let.[3] Připravil také československý biografický slovník typu Kdo je kdo, Kulturní adresář ČSR (pro rok 1934 a 1936).

Byl činný v projektu Emila Pacovského Veraikon, který se zaměřoval na vydávání rarit z historie české literatury.[4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Uspořádání a správa pedagogické knihovny, 1906
  • Seznam pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1911 (online)
  • Z neznámých dopisů malíře Jaroslava Čermáka, 1911
  • Moderní česká grafika, Praha 1912 (online)
  • Pražské Hollareum, Praha 1912
  • Vincenc Morstadt a jeho pohledy staropražské, Praha 1912
  • Doba českých prvotisků, Ročenka českých knihtiskařů 3, 1913, s. 35-62
  • Estetické podmínky zahradního města, 1913
  • Muzea jako ústavy esteticko-výchovné, 1914
  • Souhrn knižních značek A. Mackové, Praha 1918
  • Příručka pro sběratele rytin, Praha 1919
  • Václav Hollar, Veraikon 5, 1919, s. 61-93
  • Sbírka knižních značek, Praha 1923
  • Soupis pražských knihoven, Praha 1926
  • Bodoniana z knihovny Kinských v Praze a Stadionů v Koutech, 1926
  • Kuenburská knihovna, 1929
  • Kulturní adresář ČSR : biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, dva ročníky 1934 a 1936
  • Pět set let knihtisku v obrazech, Praha 1940 (s. K. Kabátem)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtufarnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském
  2. Nakladatelství František Strnad
  3. HARTMANOVÁ, Dagmar. Historie československé encyklopedistiky do roku 1945. Národní knihovna : knihovnická revue. 2000, čís. 1, s. 15–21. Dostupné online. ISSN 1214-0678. 
  4. Nakladatelství Veraikon (1912–1937)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 234, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 245. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig-Doš. Praha: Libri, 2010. 216-338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 285-286. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]