Přeskočit na obsah

Jan Damascén Marek

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Damascén Marek OFM
kněz
Zasvěcený život
Institutfrantiškáni
Noviciát1683 nebo 1684
Svěcení
Službyakolyta (od 1686), kazatel
Kněžské svěcení24. září 1689
Osobní údaje
Datum narození1664
Místo narozeníPrachatice
Datum úmrtí12. února 1725 (ve věku 60–61 let)
Místo úmrtíKlášter Hájek
Povoláníspisovatel, teolog a kazatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Damascén Marek OFM (1664?, Prachatice – 1725, Klášter Hájek), zkráceně častěji Damascén Marek, někdy též Jan Damašský Marek, latinsky Damascenus Marek byl český františkán. Narodil se v Prachaticích zřejmě v roce 1663 nebo 1664.[1] Do řádu vstoupil obláčkou v Plzni na konci roku 1683 nebo v roce 1684. Své formační období (juniorát) v řádu prožil zejména v klášteře Jindřichově Hradci, kde absolvoval dvouletá filozofická studia pod vedením lektora Archangela Koppa. V lednu 1686 přijal nižší svěcení na akolytu a následně pokračoval v 3-4letých teologických řádových studiích. Kněžské svěcení přijal 24. září 1689 v Praze, po další praxi a přezkoušení v Jindřichově Hradci byl o dva roky později jmenován kazatelem, kázal česky i německy. Následně působil ve františkánských klášterech v Turnově (1693–1696, 1699–1702, 1703–1705), Slaném (1696–1699, 1705–1707, 1708–1709), Dačicích (1702-170'3), Hájku (1707–1708), kde kázal a zpravidla působil jako vikář kláštera. Od roku 1711, zřejmě nepřetržitě až do své smrti, žil v opět v konvent v Hájku, kde 12. února 1725 rovněž zemřel.[2]

Damascén Marek navázal na místní literární činnost spolubratra Jindřicha Labeho a pro poutníky do Hájku napsal spisek – příručku:Vůdce cesty pobožně putujících do Hájku svatého... Praha : Karel Jan Hraba, 1718.[3] Ještě téhož roku dílo vyšlo u téhož tiskaře též v německé variantě: Weeg-Gefährt, deren welche mit Frucht und Andacht die gnadenreiche Mutter Mariam in dem lauretanischen Häusslein ...[4] P. Marek byl údajně byl též básníkem.[5] Posmrtně byla vydána sbírka Markových kázání – dvoudílná postila Trojí chléb nebeský pro lačný lid český... V Starém Městě Pražském : u Karla Jana Hraby, 1727–1728 folio 4°.[6] Obsáhlá sbírka nedělní promluv nabízí pro každý nedělní den tři různé výklady na právě čtený text evangelia, které doplnil stručnými, někdy i vtipnými verši.[7] Postila obsahuje řadu kázání na témata vyzdvihující principy potridentské katolické zbožnosti proti tradičním lidovým zvyklostem a pověrám: náležité svěcení svátků, hledání Božské a ne „babské“ pomoci v nouzi nebo řádné chování v kostele. „Je přitom psána živým jazykem a obsahuje černé motivy převzaté z tradiční kultury - ty však Marek využívá k tomu, aby názorněji vysvětlil principy zbožného života a povzbudil k jejich dodržování.“[8] Některá z Markových kázání se dočkala novodobé edice.[9]

P. Marek rovněž přeložil do češtiny asketicko-spirituální dílo Meditationes od františkánského reformátora svatého Petra z Alkantary, které vyšlo pod názvem Knížka zlatá o přemyšlování a ducha modlení skrze svatého Petra z Alkantary... v Praze u Anny Zuzany Hamplové roku 1713. Překlad je sice anonymní, ale jeho autora lze odvodit z hlubšího rozboru textu.[10]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČERNÝ, Zbyněk. Damascen Marek – barokní kazatel. Příspěvek k poznání františkánské řádu. České Budějovice, 2000. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav. SOUKUP, Daniel. Co medle jiného od chudého františkána k očekávání? : postila Trojí chléb nebeský františkána Damascena Marka. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 146–178, zde s. 147.
  2. ↑ HOUŠKA, Petr Alkantara et al. Františkánský klášter v Hájku v literatuře 17. a počátku 18. století. Unhošť: Římskokatolická farnost, 2000. S. 4–5. 
  3. ↑ Knihopis č. 5186 a 5187. Dochováno např. v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze, signatura F II 244 (Ob 70)
  4. ↑ ELBEL, Martin. Bohemia Franciscana : františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Olomouc: Univerzita Palackého, Katedra historie Filozofické fakulty, 2001. ISBN 80-244-0229-7. S. s. 79, 119.  SOUKUP. Co medle jiného... (cit.), s. 151. Digitální kopie v Staatsbibliothek Berlin.
  5. ↑ ZEMANOVÁ, Martina. Historická rekonstrukce knihovny konventu františkánů v Hejnicích (1691-1945/1950). Liberec, 2010. Diplomová práce. Technická univerzita v Liberci, Fakulta přírodně-humanitní a p.. Vedoucí práce Milan Svoboda. s. 46.
  6. ↑ Knihopis č. 5185. Dochováno např. v knihovně františkánů u P.M. Sněžné v Praze, signatury F II 165, F II 216; nebo Stará knihovna kapucínů v Brně [1], sign. 07 C 03. Ocenění této postily provedl VAŠICA, Josef. České literární baroko. Praha: [s.n.], 1937. S. s. 201.  Srov. GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte: [s.n.], 1777. S. 775.  Františkánský historiograf Greiderer uvádí vydání knihy v roce 1731. Jde však spíše o omyl, exempláře s tímto rokem se nepodařilo dohledat.
  7. ↑ Podrobnou analýzu Markových kázání podává SOUKUP. Co medle jiného... (cit.).
  8. ↑ ELBEL, Martin. Bohemia Franciscana : františkánský řád a jeho působení v českých zemích 17. a 18. století. Olomouc: Univerzita Palackého, Katedra historie Filozofické fakulty, 2001. ISBN 80-244-0229-7. S. 79. 
  9. ↑ MAREK, Jan Damascén. Co se nyní zatajuje, to den soudný vyjevuje : Kázání druhý v Neděli první Adventní. Souvislosti. 1994, roč. 5, čís. 1, s. 55–62. ISSN 0862-6928.  Nebo edice barokní prózy: Malý svět jest člověk aneb výtvor z české barokní prózy. Příprava vydání Sládek, Miloš. Praha: [s.n.], 1995.  Vítr jest život člověka aneb život a smrt v české barokní próze. Praha: [s.n.], 2000.  Kázání na 7. neděli po Sv. Duchu "O politicích po česku" v edici Miloše Sládka viz Bůh mně ústa má otevříti může : výbor z českých nedělních postil prvních dvou třetin 18. století. Praha: Nadační fond Česká knižnice ÚČLK FF UK, 2019. ISBN 978-80-275-0130-4.  Na straně 46-55 edice, 273-280 komentář. Přehled literatury o Markových literárních dílech podává SOUKUP. Co medle jiného... (cit.), s. s. 152, pozn. 25.
  10. ↑ SOUKUP. Co medle jiného..., (cit.), s. 174–175. Knihopis č. 7066.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ČERNÝ, Zbyněk. Damascen Marek – barokní kazatel. Příspěvek k poznání františkánské řádu. České Budějovice, 2000. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Historický ústav.
  • SOUKUP, Daniel. Co medle jiného od chudého františkána k očekávání? : postila Trojí chléb nebeský františkána Damascena Marka. In: Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení. Praha: Univerzita Karlova : Filosofia, 2012. ISBN 978-80-7308-436-3. S. 146–178, zde s. 147.
  • NĚMCOVÁ DRAGONOVÁ, Martina. Emblematika v postile Trojí chléb nebeský barokního kazatele Damascéna Marka. Listy filologické. 2015, roč. 138, čís. 3–4, s. 299–324. ISSN 0024-4457. 
  • REJHONOVÁ, Jitka. Ke čtyřem barokním kázáním se svatební tematikou. Bohemica litteraria. 2009, roč. 12, čís. 1–2, s. 33–53. ISSN 1213-2144. 
  • REJHONOVÁ, Jitka. Srovnání topoi v kázáních se svatební tematikou. 2007 [cit. 2017-10-10]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Hashemi, Michaela. Dostupné online.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Damascén_Marek&oldid=24069153“