Přeskočit na obsah

Jan Šprincl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Šprincl
Narození1. září 1917 nebo 26. září 1917
Pudlov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. listopadu 1989 (ve věku 72 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povoláníspisovatel, filolog a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Šprincl (1. září 1917, Pudlov u Bohumína, okr. Karviná5. listopadu 1989, Brno) byl český filolog, překladatel z řečtiny do češtiny a z češtiny do latiny, básník, knihovník.

Jan Šprincl začal v Místku studovat reálné gymnasium, které dokončil v Brně VII. a VIII. třídou a maturitní zkouškou 1936. Ve stejném roce zahájil studium na filosofické fakultě Masarykovy university v Brně, které ovšem bylo přerušeno druhou světovou válkou a uzavřením všech vysokých škol v roce 1939. Pokračovat mohl až po válce v roce 1945. Mezitím působil jako výpomocný učitel jazyků (němčiny, latiny, angličtiny a francouzštiny) na gymnasiu v Uherském Hradišti, ovšem jen v roce 1940, potom údajně pracoval jako dělník u dřevařské firmy. Od 21. září 1945 působí na reálném gymnasiu ve Svitavách jako suplující profesor „ve stavu státních profesorů středních škol“, vysvědčení o učitelské způsobilosti dostává 15. prosince 1946.

Reforma školství v roce 1948 zrušila gymnázia a Jan Šprincl byl od srpna 1949 přidělen na střední školu ve Vítějevsi. Toto místo je spojeno s titulem “profesor“, proto se v březnu 1950 úspěšně podrobil ustanovovací profesorské zkoušce, zároveň přešel na střední školu – devítiletku – v Březové nad Svitavou. Školní inspektor ho hodnotí „…není ideově na výši, má chování bezúhonné, na vyučování se připravuje a dociluje uspokojivých výsledků…“

V září 1952 Jan Šprincl přešel do Universitní knihovny v Brně, ze které přestoupil v roce 1967 do knihovny Lékařské fakulty na plný úvazek. Od roku 1973 až do roku 1981 působil na 3/4 úvazku na katedře starověké kultury Filosofické fakulty University Jana Evangelisty Purkyně (dříve a nyní opět Masarykova universita) jako samostatný odborný pracovník - specialista, zároveň na 1/4 úvazku zůstal v knihovně Lékařské fakulty.

Původní práce

[editovat | editovat zdroj]
  • Básnické obrazy u Platona (1951),
  • Kratkij spravočnik (1962),
  • Vývoj českého překladu z antické literatury (1979).
  • K překladu českých veršů do latiny: o prozodii přízvučně-časoměrné v latině - Jan Šprincl (1972).

Překlady z řečtiny

[editovat | editovat zdroj]

Překlady z latiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Plautus: Komedie o hrnci (Plautus: Amfitryon a jiné komedie, Antická knihovna, sv. 41, Svoboda 1978, str. 27-107, na str. 604 o Šprinclově autorství překladu) - (Hra byla podkladem Molierova Lakomce)

Překlady do latiny

[editovat | editovat zdroj]

Zhudebněné verše

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdeněk Zouhar: Půlnoční vánoční mše na verše J. Šprincla pro sóla, sbor, orchestr a varhany (1957).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Databáze Národní knihovny ČR
  • Archiv Masarykovy univerzity v Brně
  • Moravský zemský archív ( fond G 212: “Ostatní a penzijní fondy“, fascikl 41878 a 41884)
  • Fascikl 41884 uvádí doslova: "- l. 60. ONV ve Svitavách, zn. 198-5/9-1949, školní ref. ... J. Š. zatímní profesor r. g. ve Svitavách přidělen na střední školu ve Vítějěvsi od 16. srpna 1949 ... toto místo je spojeno s titulem profesor (l. 62) od 25. srpna 1949," Vítějeves je sice malá vesnice se základní školou, ale v té době byl první stupeň (do páté třídy) označován jako škola národní, druhý stupeň jako škola střední. - l. 70. Okresní školní inspektor 16. 3. 1950 konstatuje, že J. Š. není ideově na výši, chování bezúhonné, na vyučování se připravuje a dociluje uspokojivých výsledků,

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]