James Kirkup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
James Kirkup
Narození 23. dubna 1918
South Shields
Úmrtí 10. května 2009 (ve věku 91 let)
Andorra
Příčina úmrtí cévní mozková příhoda
Pseudonym James Falconer
Povolání překladatel, spisovatel, vysokoškolský učitel a básník
Alma mater Univerzita v Durhamu
Žánr poezie, žurnalistika, divadlo a autobiografie
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

James Falconer Kirkup, (23. dubna 191810. května 2009) byl anglický básník, překladatel a cestopisec. Napsal přes 30 knih, včetně autobiografie, románů a divadelních her. V roce 1962 se stal Fellow of the Royal Society of Literature.

Život[editovat | editovat zdroj]

James Kirkup vyrůstal v South Shields, navštěvoval zde Westoe Secondary School, později studoval na Durhamské univerzitě v Anglii. Během druhé světové války byl odpíračem vojenské služby a pracoval v lesnictví a na farmě. Učil na Downs School v Colwallu, Malvern, kde studoval úspěšně i Wystan Hugh Auden. James Kirkup byl první básník, který získal Gregory Fellowship pro poezii v roce 1950 na Universitě v Leedsu, ve Velké Británii se stal prvním básníkem - stálým zaměstnancem univerzity.

V roce 1952 se přestěhoval do Gloucestershire a další tři roky byl hostujícím básníkem na Bath Academy of Art. Po odchodu z Bathu učil na London Grammar School a v roce 1956 opustil Velkou Británii, žil a pracoval v Evropě a USA. Posléze našel zázemí pro svou práci v Japonsku, usadil se tam na 30 let, učil anglickou literaturu na několika univerzitách.

Na začátku devadesátých let se Kirkup usadil v Andoře. Psal nekrology pro britské noviny The Independent až do roku 2008. Vydal také několik virtuálních knih u Brindin Press.[1] Kirkup zemřel v Andoře 10. května 2009.[2] [3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Svou první knihu poezie The Drowned Sailor napsal v Downs School, publikována byla v roce 1947. Kirkup publikoval básnické sbírky, šest dílů autobiografie, přes sto monografií originálních prací a překladů a tisíce krátkých článků v časopisech. Psal také haiku a tanka. Mnohé jeho básně se vracejí do dětství na North East a jsou součástí knih The Sense of the Visit, To the Ancestral North, Throwback, a Shields Sketches.

Případ rouhání[editovat | editovat zdroj]

Kirkup přitáhl pozornost veřejnosti v roce 1977, kdy čtrnáctidenník Gay News publikoval jeho báseň „The Love that Dares to Speak its Name“,[4] která pojednává o lásce římského setníka k Ježíši poté, co byl sejmut z kříže. Editor novin, Denis Lemon, byl obviněn z rouhání v případě Whitehouse v. Lemon. Šlo o soukromé stíhání na podnět Mary Whitehouse, ředitelky Národní asociace diváků a posluchačů (National Viewers' and Listeners' Association). Lemon publikoval báseň na základě toho, že „poselství a záměr básně byl oslavit absolutní universalitu boží lásky“.[5] Byl odsouzen k devíti měsícům vězení, které mu bylo odloženo a zaplatil pokutu 500 liber.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Poezie
  • No Men Are Foreign
  • The Drowned Sailor (1947)
  • The Submerged Village and Other Poems (1951)
  • A Correct Passion and Other Poems (1952)
  • A Spring Journey, and Other Poems 1952-1953 (1954)
  • The Descent into the Cave and Other Poems (1957)
  • The Prodigal Son: Poems 1956-1959 (1959)
  • Refusal to Confirm Last and First Poems (1963)
  • White Shadows Black Shadows: Poems of Peace & War (1970)
  • The Body Servant: Poems of Exile (1971)
  • The Sense of the Visit (1984)
  • He Dreamed He was a Butterfly (1997)
  • Marsden Bay (2008)
Hry
  • True Mystery of the Nativity (First published 1956)
  • The Prince of Homburg (First published 1959)
  • The Physicists (First produced 1963, first published 1963)
  • The Meteor (First produced 1966, first published 1973)
  • Play Strindberg (First produced 1992)
Autobiografie
  • The Only Child: An Autobiography of Infancy (1957)
  • Sorrows, Passions and Alarms: An Autobiography of Childhood (1959)
  • I, of All People: An Autobiography of Youth (1990)
  • A Poet Could Not But be Gay (1991)
  • Me All Over (1993)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Rodné město South Shields má uloženu velkou kolekci jeho děl v Central Library[6] a díla z období jeho pobytu v Japonsku jsou umístěny v místním muzeu. Poslední díl básní byl publikován během léta 2008 u Red Squirrel Press[7] a je také součástí Central Library v South Shields.

Získal:

  • Atlantic Award for Literature ( Rockefeller Foundation, 1950)
  • Fellow of the Royal Society of Literature, (1962)
  • Japan P.E.N. Club Prize for Poetry, (1965)
  • Scott Moncrieff Prize za překlad,(1992)
  • Japan Festival Foundation Award, (1997)[8]

Nekrology[editovat | editovat zdroj]

James Kirkup za více než dvě desetiletí spolupráce s novinami The Indipendent napsal více než 300 nekrologů, psal je téměř vždy až po smrti spisovatele úhledným písmem na papír formátu A4 a faxoval je do deníku. První byl věnovan japonskému spisovateli Yasushi Inoue, další francouzskému romanopisci Hervé Guibertu, který zemřel na AIDS.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.brindin.com/
  2. http://www.shieldsgazette.com/news/local-news/internationally_acclaimed_poet_dies_1_1305240
  3. http://www.thejameskirkupcollection.co.uk/biography.html
  4. http://torturebyroses.gydja.com/tbrkirkup.html
  5. http://www.independent.co.uk/news/people/obituary-denis-lemon-1415565.html
  6. http://www.thejameskirkupcollection.co.uk/
  7. http://www.redsquirrelpress.com/
  8. http://www.telegraph.co.uk/news/obituaries/culture-obituaries/books-obituaries/5314221/James-Kirkup.html
  9. http://www.independent.co.uk/news/obituaries/james-kirkup-poet-author-and-translator-who-also-wrote-approximately-300-obituaries-for-the-independent-1685745.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]