Jakob Kaschauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakob Kaschauer
Narození 1400
Košice
Úmrtí 1463 (ve věku 62–63 let)
Vídeň
Místo pohřbení Vídeň
Povolání sochař a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakob Kaschauer, též Jacob von Kaschau a Jakub z Košic (* kolem 1400, Košice, něm. Kaschau - 29. srpna 1463, Vídeň) byl rakouský pozdně gotický řezbář.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho školení nejsou informace. Prvně uváděn roku 1429, kdy řídil svatoštěpánskou stavební huť[1] a jeho dílna dodala obraz, sochu a vitráž pro dóm sv. Štěpána. Roku 1433 vlastnil dům ve Vídni, po roce 1456 je několik dokladů o zakoupení a prodeji domu Jakobem Kaschauerem. Roku 1454 a 1458 uváděn jako hlava cechu "Bratrstva Božího těla" (Gottsleichnamsbruderschaft) při kostele sv. Michala.

Roku 1436 dodal oltář a vitráže pro karmelitánský kostel ve Vídni, 1443 pro Freisingského biskupa Nikodéma della Scala dodal hlavní oltář, 1449 oltář (dnes nezvěstný) pro kostel sv. Michala. V určení jeho identity panují nejasnosti - v dobových dokumentech je uváděn jako malíř, ale jeho dílna dodávala především sochy a vyřezávané oltáře. Podle posledních zjištění ho nelze ztotožnit s mistrem označovaným „Meister des Albrechtsaltars“.[2]

Kaschauer pracoval spolu se sochaři Peterem von Pusica a Nicolausem Gerhaertem van Leyden pro rakousko - německého krále (1440) a od roku 1452 císaře Svaté říše římské Friedricha III.. Byl ženatý s Margaretou Hirschvogel z Norimberka a je pohřben v kostele sv. Michala ve Vídni. Je po něm pojmenováno náměstí ve Vídni Donaustadtu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jakob Kaschauer, postavy oltáře ve Freisingu: sv. Korbinian, Marie, sv. Zikmund, 1443

Kaschauerova postava Marie z Freisingu patří spolu s Multscherovou sochou Boží matky v Landsbergu ze stejné doby ke klíčovým dílům německého sochařství kolem roku 1440. Nový styl řezbářské práce, patrný ve stavbě objemu sochy, pojednání drapérie a posunu k monumentalitě, ji spojuje s holandským uměním Roberta Campina ("Mistra z Flémale"). Pozdější Kaschauerovy práce vznikly zjevně pod přímým vlivem Hanse Multschera.

Socha panny Marie a sv. Korbiniana z vyřezávaného oltáře ve Freisingu jsou dnes v Bayerisches Nationalmuseum v Mnichově.

Jaromír Homolka dává Kaschauerovu tvorbu do souvislosti s dílem Mistra ukřižování v kostele sv. Bartoloměje v Plzni,[3] Albert Kutal s prací Mistra suchdolské Barbory[4]

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1436 Albrecht Altar, Hlavní oltář karmelitánského kostela, vitráže, Am Hof, Vídeň[5]
  • hlavní oltář kostela ve Freisingu
  • 1445-49 hlavní oltář, kostel sv. Michala (Michaelerkirche), Vídeň
  • fragment Korunování Panny Marie, Bode Museum, Berlín
  • Svatá Anna samotřetí, Wallfahrtskirche Annaberg u Sankt Pölten
  • Madona na půlměsíci, soukromá sbírka, Vídeň
  • kamenná socha vévody Fridricha V., kaple sv. Jiří ve Vídni (před 1452)
  • kamenná socha Madony, Württembergischen Landesmuseum Stuttgart
  • socha Madony na kašně, Mariazell (pravděpodobně dílna J. Kaschauera)
  • trůnící sv. Petr jako papež, Museum Mittelalterlicher Österreichischer Kunst, Vídeň (pravděpodobně dílna J. Kaschauera)[6]
  • Matka boží, původně Purgstall (Niederösterreich), nyní Metropolitan Museum, New York

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Austria forum: Kaschauer, Jakob
  2. DB: Kaschauer, Jakob
  3. Homolka J, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s.174
  4. Albert Kutal, České gotické umění, Obelisk Praha 1972, s. 166
  5. Wien Geschichte Wiki: Albrechtsaltar
  6. Digital Belvedere: sv. Petr
  • Článek byl sestaven z údajů v Deutsche Biographie s přihlédnutím k citacím v článku Jakob Kaschauer v německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Alfred Schädler: Kaschauer, Jakob. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977, ISBN 3-428-00192-3, S. 310–312[1]
  • E. Baum, Katalog des Museums mittelalterlicher österreichischer Kunst, 1971

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]