Hans Multscher

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hans Multscher
Hans Multscher - Flügel-Innenseite des Wurzacher Altars (rechts unten) - Google Art Project.jpg
Narození 1400
Leutkirch im Allgäu
Úmrtí 1467 (ve věku 66–67 let)
Ulm
Bydliště Ulm
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Multscher (* okolo 1400, Reichenhofen u Memmingen (dnes Leutkirch im Allgäu) – 1467, Ulm) byl německý gotický sochař, řezbář a malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Hans Multscher po vyučení v Allgäu cestoval do severní Francie, Burgundska a Nizozemska a předpokládá se, že poznal práce Clause Slutera. Roku 1427 se stal svobodným mistrem, bez povinnosti být členem cechu a platit daně, v císařském městě Ulmu a oženil se s dcerou tamního měšťana Adelheid Kitzin. Až do své smrti vedl velkou dílnu se šestnácti tovaryši a pracoval jako sochař a malíř spolu se svým bratrem Heinrichem Multscherem.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hans Multscher: Klanění tří králů, 1437
Ecce Homo, Ulm (kopie)
H.Multscher, Madona (kolem 1450)
Hans Multscher, sv. Maří Magdalena

Hans Multscher měl odvahu překročit zažité konvence a vyniká jako silná a výrazná osobnost mezi svými současníky, kteří vytvářeli díla "měkkého slohu" (Meister (Frater) Francke, Stefan Lochner, Meister Hartmann). Jeho dílo vychází vstříc reformačnímu hnutí a nabízí osobní citový zážitek a povzbuzení. Týká se to jedné z jeho slavných plastik – drobného malovaného alabastrového reliéfu Nejsvětější trojice ze zámku Sandizell, kde zvěčnil okamžik smrti a smísil typ "andělské piety" se znázorněním Svaté trojice a zvýraznil postavu Boha Otce.[1]

Pro hlavní průčelí katedrály v Ulmu, s portálem a sochami světců od Mistra Hartmanna (1421), vytvořil Multscher roku 1429 sochu Bolestného Krista ("Ecce Homo") na ústředním pilíři západního portálu. V 50. letech má již Multscherova malba svým realismem blízko k nizozemské renesanci a používá lineární perspektivu (oltář ve Sterzingu).

Jaromír Homolka dává do souvislosti s Multscherovým inovátorstvím některé sochařské práce na Staroměstské radnici v Praze a také Sousoší Olivetské hory v Modřicích u Brna[2]

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1425 Madona Reichenhoferská
  • 1429 Bolestný Kristus (Ecce Homo), katedrála v Ulmu (socha nahrazena kopií)
  • 1430 reliéf Nejsvětější trojice, Liebieghaus, Frankfurt am Main
  • 1427–30 pět vyřezávaných figur na okně ("Kaiserfenster"), sochy císaře, českého a polského krále, radnice v Ulmu
  • 1433 Kargnische (zbytek oltáře v jižní lodi katedrály v Ulmu, figury zničeny při ikonoklastických bouřích roku 1531), Ulm
  • 1437 Madona z Landsbergu jako součást oltáře
  • 1437 Křídlový oltář ve Wurzachu, původně s centrální vyřezávanou scénou Ukřižování a dvěma oboustranně malovanými křídly s osmi scénami ze života Krista. Centrální část ztracena, malované desky nyní v Gemäldegalerie Berlin
  • 1440 "Multscherova tabule" – část křídlového oltáře, sbírka Waldburg-Wolfegg, zapůjčeno do Muzea v Ulmu
  • 1450 křídlový oltář, před reformací v Ulmu, nyní vesnický kostel Scharenstetten
  • kolem 1450 sedící Madona, Mainfränkisches Museum, Festung Marienberg, Würzburg
  • 1453 Náhrobní deska: Ludwig VII. von Bayern, nyní Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • 1455–60 Madona z Bihlafingu
  • 1456–58 hlavní oltář Frauenkirche Sterzing, nyní Multscher Museum, Sterzing
  • 1450 Sochy sv. Jana a sv. Jiří (mramor), katedrála v Ulmu
  • 1460 Madona s dítětem, Liebieghaus, Frankfurt am Main
  • 1465 Sv. Barbora, Sv. Maří Magdalena, Rottweil, Lorenzkapelle, nyní Liebieghaus, Frankfurt am Main
  • 1450–1457 dílna nebo okruh HM: sv. Antonín, Liebieghaus, Frankfurt am Main

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Carmela Thiele, Sochařství, Computer Press, Brno 2004, s. 69–70
  2. Homolka J, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 179, 234
  • článek byl sestaven z údajů v Deutsche Biographie s využitím článků Hans Multscher v jiných jazykových verzích Wikipedie (de., en.,pol., esp., řec.)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ulrich Söding: Hans Multscher – Der Sterzinger Altar. Bozen 1991
  • Manfred Tripps: Multscher, Hans. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 18, Duncker & Humblot, Berlin 1997, ISBN 3-428-00199-0, S. 576 f. (Digitalizováno)[1]
  • Hans Multscher. Bildhauer der Spätgotik in Ulm. Eine Ausstellung des Ulmer Museums und des Württembergischen Landesmuseums Stuttgart im Ulmer Museum, Ulm 1997

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]