Jacob Brønnum Scavenius Estrup

Jacob Brønnum Scavenius Estrup
Jacob Brønnum Scavenius Estrup
Narození	16. dubna 1825; Sorø
Úmrtí	24. prosince 1913 (ve věku 88 let); Kongsdal
Místo pohřbení	Undløse Church
Povolání	politik a majitel půdy
Zaměstnavatel	Kodaň
Ocenění	velkokříž Řádu Dannebrog (1869); čestný kříž Řádu Dannebrog (1877); rytíř Řádu slona (1878)
Politická strana	Højre
Rodiče	Hector Frederik Janson Estrup
Rod	Estrup
Funkce	dánský premiér (1875–1894); ministr financí Dánska (1875–1894); poslanec dánského parlamentu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacob Brønnum Scavenius Estrup (16. dubna 1825, Sorø – 24. prosince 1913, Kongsdal) byl dánský politik, představitel konzervativní strany Højre, klíčová osobnost dánského politického života v druhé polovině 19. století.

Byl dánským premiérem v letech 1875–1894, souběžně držel po celou dobu post ministra financí. Navíc byl předtím ministrem vnitra (1865–1869). Post premiéra držel tak dlouho, neboť se roku 1885 rozhodl ke kontroverznímu kroku, kdy po drtivé porážce své strany ve volbách (získala jen 19 ze 102 křesel) odmítl odstoupit z funkce a vedl dalších devět let vládu bez většiny v parlamentu. Nutnost získat podporu pro klíčový rozpočtový zákon obešel tzv. provizorními rozpočty. Období 1885-1894 je proto v Dánsku nazýváno „provizorní éra“ (Provisorietiden). Mohl si to dovolit díky podpoře dánského krále Kristiána IX. a horní komory parlamentu (dnes již neexistující) zvané Landstinget, do níž polovinu členů jmenoval král. Hlavním argumentem krále i Estrupa, proč je nutno načas ponížit dolní komoru, byla potřeba vybudovat obranný val kolem Kodaně, tzv. Vestencienten.

Estrupův postup zvýšil napětí v dánské společnosti a radikalizoval některé jeho odpůrce. 21. října 1885 na něj byl spáchán atentát, který se však nezdařil. Estrup reagoval přijetím různých zákonů omezujících tisk, právo vlastnit zbraň a rozšířením pravomocí policie. Rezignoval roku 1894 po dohodě s opoziční stranou Venstre.

Již jako ministr vnitra se velmi zasloužil o rozvoj železnice v Dánsku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacob Brønnum Scavenius Estrup na anglické Wikipedii.

↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Brønnum Scavenius Estrup na Wikimedia Commons

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[1]

Premiéři Dánska

Adam Wilhelm Moltke (1848–1852) • Christian Albrecht Bluhme (1852–1853) • Anders Sandøe Ørsted (1853–1854) • Peter Georg Bang (1854–1856) • Carl Christoffer Georg Andræ (1856–1857) • Carl Christian Hall (1857–1859) • Carl Edvard Rotwitt (1859–1860) • Carl Christian Hall (1860–1863) • Ditlev Gothard Monrad (1863–1864) • Christian Albrecht Bluhme (1864–1865) • Christian Emil Krag-Juel-Vind-Frijs (1865–1870) • Ludvig Holstein-Holsteinborg (1870–1874) • Christen Andreas Fonnesbech (1874–1875) • Jacob Brønnum Scavenius Estrup (1875–1894) • Tage Reedtz-Thott (1894–1897) • Hugo Egmont Hørring (1897–1900) • Hannibal Sehested (1900–1901) • Johan Henrik Deuntzer (1901–1905) • Jens Christian Christensen (1905–1908) • Niels Neergaard (1908–1909) • Ludvig Holstein-Ledreborg (1909) • Carl Theodor Zahle (1909–1910) • Klaus Berntsen (1910–1913) • Carl Theodor Zahle (1913–1920) • Otto Liebe (1920) • Michael Pedersen Friis (1920) • Niels Neergaard (1920–1924) • Thorvald Stauning (1924–1926) • Thomas Madsen-Mygdal (1926–1929) • Thorvald Stauning (1929–1942) • Vilhelm Buhl (1942) • Erik Scavenius (1942–1943) • Vilhelm Buhl (1945) • Knud Kristensen (1945–1947) • Hans Hedtoft (1947–1950) • Erik Eriksen (1950–1953) • Hans Hedtoft (1953–1955) • Hans Christian Hansen (1955–1960) • Viggo Kampmann (1960–1962) • Jens Otto Krag (1962–1968) • Hilmar Baunsgaard (1968–1971) • Jens Otto Krag (1971–1972) • Anker Jørgensen (1972–1973) • Poul Hartling (1973–1975) • Anker Jørgensen (1975–1982) • Poul Schlüter (1982–1993) • Poul Nyrup Rasmussen (1993–2001) • Anders Fogh Rasmussen (2001–2009) • Lars Løkke Rasmussen (2009–2011) • Helle Thorningová-Schmidtová (2011–2015) • Lars Løkke Rasmussen (2015–2019) • Mette Frederiksenová (od 2019)