Ján Herkeľ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ján Herkeľ
Narození1786
Vavrečka
Úmrtí1853 (ve věku 66–67 let)
Budapešť
Povoláníspisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ján Herkeľ (1786, Vavrečka na Oravě – 1853) byl slovenský vlastenec, advokát a spisovatel.[1]

Byl absolventem filozofického a právnického kurzu v Pešti, kde působil po roce 1830 jako advokát. Patřil do kruhu slovenských národovců, kteří žili v uherské metropoli, soustředěných kolem Martina Hamuljaka. V roce 1827, když v Lajoskomárom vrchnost nařídila bití místních obyvatel slovenské národnosti za projevy národního cítění, Herkeľ připravil žádost těchto občanů adresovanou Královské uherské místodržitelské radě, ve které odsuzoval protiprávní postup soudců, a mimo jiné i všechny maďarizační akce.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1826 vydal v Budíně dílo Elementa universalis linguae Slavicae (Základy obecného slovanského jazyka), ve kterém propagoval potřebu vytvoření jednotného všeslovanského jazyka. K filologické problematice se vrátil roku 1836 v almanachu Zora vydaném Martinem Hamuljakem, kde se v článku Proměna pokusil vytvořit konkrétní slovenský spisovný jazyk, odlišný od Bernolákovy jazykové normy.

Z téhož roku pochází asi i Herkeľův vlastnoruční latinský koncept žádostí o povolení tzv. Novin slavianských, jejichž vydavatelem a redaktorem měl být on sám.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1826Elementa universalis linguae Slavicae (Základy obecného slovanského jazyka).
  • 1836Promena, článek v almanachu Zora

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Herkeľ na slovenské Wikipedii.

  1. Biografický lexikon Slovenska. III. Martin 2007. citováno podle [1] Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine

Související články[editovat | editovat zdroj]